Virus způsobující mononukleózu zvyšuje riziko dalších 7 autoimunitních onemocnění, varují vědci

Virus Epsteina-Barrové (EBV) patří do čeledi herpes virů a může způsobovat infekční mononukleózu. Americký profesor Paul Gisbert Auwaerter, MD je specialistou na virus EBV, který podle něho bývá velmi často asymptomatický, a na to, že tuto nemoc člověk prodělal, se přijde až po určité době z krevních testů. Vědci však zjistili i to, že virus EBV zvyšuje riziko vzniku dalších sedmi nemocí u osob, které k tomu mají genetické předpoklady.

Nemoc mladistvých

Za onemocněním infekční mononukleózou stojí virus Epsteina-Barrové (EBV). Trápí především děti v pubertě, mladistvé a mladé dospělé. U osob nad 40 let se nemoc prakticky nevyskytuje. Tváří jako typická angína, ale nereaguje na antibiotickou léčbu, což ji od ní odlišuje. Někdy může mononukleóza proběhnou bezpříznakově, jindy má bouřlivý průběh s dlouhotrvajícími vysokými horečkami a velkou únavou, která přetrvává i po vyléčení.

iZdroj fotografie: Pixabay

Léčba infekční mononukleózy

Ačkoliv na první pohled vypadá mononukleóza celkem nevinně, často nepříznivě postihuje játra, kvůli čemuž je třeba dodržovat důslednou jaterní dietu. Ta spočívá v konzumaci libového masa, vynechání alkoholu či kořeněných a smažených jídel. Kompletní léčba této nemoci trvá někdy až půl roku a její součástí je i šetřící režim, kdy by se pacient měl vyhýbat zvýšené fyzické námaze. Pokud je léčba vedena správně, nezanechává mononukleóza za sebou trvalé poškození jater.

Které bylinky pomáhají

Léčbu mononukleózy je možné podpořit i bylinkami. Zde se nabízí především smetánka lékařská a ostropestřec mariánský, které mají výborný vliv na regeneraci jater. Z vitamínů je to pak vitamín C a vitamíny skupiny B, jež podporují obranyschopnost organismu. Pokud pacient léčbu podcení a mononukleózu přechodí, mohou se u něho objevit vážnější zdravotní problémy – zvětšení sleziny nebo zánět mozkových blan.

iZdroj fotografie: Pixabay

Virus EBV a autoimunitní onemocnění

Zajímavým zjištěním vědců je, že virus Epstein-Barrové, když se dostane do těla hostitele, uloží kopii svého genomu do B-buněk (B-lymfocyty). Na základě toho pak buňky produkují virové proteiny, dále se dělí a dělí se i virový genom, který pak v organismu zůstává neomezeně dlouho. Jakmile B-buňky mylně označí vlastní tkáň jako nebezpečnou, může dojít ke vzniku dalších autoimunitních onemocnění – lupus, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, zánětlivé onemocnění střev, celiakie, diabetes 1. typu a juvenilní idiopatická artritida.

Jaké jsou vaše zkušenosti s infekční mononukleózou?

Zdroj: Iflscience, Nature Genetics