Má to však jeden háček. Lidé si tyhle validní informace často upravují po svém a ze zdravé diety se rozhodnou sami udělat ještě zdravější, často proto, aby zhubli rychleji. Taková vlastnoručně sestavená superdieta však bývá cestou do pekel, nebo alespoň ke zdravotním potížím, varují výživoví experti i praktičtí lékaři.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Orthorexie

Neboli celým latinským názvem orthorexia nervosa. Tak se jmenuje nemoc příjmu potravy, která je v euroatlantickém kulturním prostoru na vzestupu. Pravděpodobně jste o ní v životě neslyšeli, na rozdíl třeba od anorexie nebo bulimie, ale během pár let se o ní bude mluvit hodně. Orthorexie je vlastně jakási obsesivní fascinace zdravou výživou.

To by ještě samo o sobě nebylo tak hrozné. Pokud by člověk trpící orthorexií opravdu jedl vyváženou a zdravou stravu, bylo by vše v pořádku. Orthorektik si však obvykle vytvoří jakýsi zvrácený vlastní koncept zdravé stravy, který se od obvyklých doporučení odborníků hodně odlišuje. Psychologové a psychiatři, kteří orthorektiky léčí, už zaznamenali případy, kdy pacient:

• Jedl pouze houby a lesní plody
• Odmítal jakoukoli potravinu, která neobsahovala alespoň jeden vitamín
• Odmítal vše, co nepocházelo z ekologicky šetrného zemědělství ze státu, v němž žil

Steve Jobs a jeho mrkvová obsese

Příkladem ortorektika mohl být svého času i ikonický vizionář Steve Jobs, a to dávno předtím, než byla nemoc v roce 1997 poprvé popsána z medicínského hlediska. V jednom období svého života jedl Jobs výhradně jablka a mrkev, která byla až do smrti jeho oblíbenou potravinou. Jobs se tehdy svou dietou přiotrávil a dokonce se mu začala měnit barva kůže, protože se předávkoval beta-karotenem, silným pigmentem mrkve, který se běžně používá jako potravinářské barvivo a v normálních dávkách je naprosto neškodný.

Steve Jobs se ze své orthorektické epizody naštěstí dostal, přestože i jeho pozdější stravovací návyky byly na hraně zdravé a nezdravé diety. Do konce života byl veganem a pokud jde o zeleninu, dával přednost té syrové. Pro jeho zdravotní stav však bylo důležité, že se naučil jíst tak, aby jeho strava nebyla chudá na látky, kterých má veganská dieta nedostatek. A právě to je podle odborníků rozdíl mezi zdravou a nezdravou dietou.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Mějte na paměti, že lidské tělo potřebuje v prvé řadě pestrou stravu, která obsahuje širokou škálu živin, stopových prvků, vitamínů, vlákniny a dalších látek. Žádná dieta by je neměla vynechávat, a už rozhodně ne dlouhodobě. Pokud nějakou surovinu z jídelníčku odstraníte, musíte ji odpovídajícím způsobem nahradit.

Článek Přehnaně zdravá dieta přestává být zdravou, varují odborníci se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.