Sója jako univerzální potravina

Sójový olej, jak již jeho název napovídá, je potravinářský produkt vyrobený ze sóji luštinaté, což je luštěnina s velmi vysokým obsahem proteinů. Díky tomu má velmi širokou škálu využití nejen jako potravina, ale i jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina pro celou řadu produktů. Její největší plus, a také základní užitný faktor, je její vysoký obsah přírodních rostlinných bílkovin, který činí až 35 %.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ze sóji se proto dá vyrobit velké množství produktů, které dokážou hodnotně nahradit maso a masové složky. Jedná se například o již zmiňovaný sójový olej, tofu, tempech, sójové omáčky či sójové maso, natto a různé druhy sójových nápojů, jogurtů, pomazánek či dokonce náhražky uzenin a další. Po vegany, vegetariány či lidi dodržující různé diety se tak jedná o nenahraditelnou složku, která je pro jejich stravování velmi významná.

Sójový olej a jeho výroba

Užívání sójového oleje se v posledních letech stalo nejen běžným, ale dokonce jeho spotřeba v mnoha zemích dokázala předčit jiné, dlouho užívané oleje, jako je ten slunečnicový či řepkový. Je tomu tak zejména proto, že sójový olej si během své výroby, která probíhá lisováním bez tepelného vlivu, uchová velkou většinu svých cenných nutričních látek a také jeho přirozená chuť zůstane beze změny.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sójový olej je tak velmi dobrým zdrojem nenasycených tuků, lecitinu, vitamínů skupiny B a E, vitamínu K a také i složek jako jsou draslík, železo, fosfor či různé druhy aminokyselin. Jeho výrazná a jasně specifická chuť se hodí spíše ke syrové stravě či salátům a rýži, méně vhodná bude ke smažení a tepelným úpravám pokrmů. Kromě svých výhod byl však u tohoto oleje objeven také negativní jev, a tím je schopnost genetické změny kódování v mozku. Co tento vliv ale způsobuje?

Genetické změny v mozku

Jedním z prvních poznatků vědců po tom, co rapidně vzrostly počty potíží s obezitou, cukrovkou a jinými metabolickými poruchami, byl fakt, že za vše nemůže samotný metabolismus a trávení, ale mozek. Ten měl tak podle jejich vyjádření být geneticky pozměněn, a tím pádem upravené také jeho kódování pro trávicí a metabolickou činnost. Vědci se proto rozhodli započít studii, která by vše vysvětlila.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sledování vlivu sójového oleje

V první fázi celé studie bylo potřeba zjistit, zda tyto změny skutečně způsobuje sójový olej. Tato fáze se proto opírala o již existující výzkum, který prokázal, že u myší, které byly krmeny stravou s vysokým obsahem sójového oleje, bylo rozvinutí těchto stavů mnohem pravděpodobnější než u těch, kterým se dostával jiný zdroj tuků, v podobě kokosového oleje. Jako první padlo podezření z těchto změn na kyselinu linolovou, která je v sójovém oleji hojně obsažena.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Následovala tedy druhá řada pokusů, během které byly myši rozděleny do tří základních skupin. Jedné z nich byla podávaná strava s vysokým obsahem klasického sójového oleje, druhá skupina konzumovala stravu bohatou na upravený sójový olej, který tuto kyselinu neobsahoval. Třetí a poslední skupina hlodavců byla opět krmena stravou s vysokým obsahem kokosového oleje.

Výsledky studie na myších

Výsledkem této studie byl fakt, že sójový olej skutečně dokáže modifikovat expresi asi 100 různých genů, které poté ovlivňují procesy jako je metabolismus, neurologie či schopnost bránit se zánětlivosti v těle. Některé geny jsou dokonce spojeny s rozvojem depresí, Alzheimerovy choroby či autismem. Všechny z genů však hrají určitou roli právě při metabolismu glukózy a regulaci tělesné hmotnosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dalším z výsledků byl také fakt, že kyselina linolová není složkou, která by tyto geny přímou formou ovlivňovala a upravovala. Jako zdroj poruch tedy byla vyloučena, namísto ní se však objevil další potenciální viník. Byla jím sloučenina, která se v sójovém oleji taktéž nachází a která je známá pod názvem stigmasterol. Celý pokus tedy mohl začít nanovo. Tentokrát se však upravovala právě hladina stigmasterolu.

Zvrat ve studii

V poslední řadě testů tak byly myši opět rozděleny na skupiny, tentokrát však pouze na dvě. Jedné z nich byla podávaná strava bohatá na sójový olej, který obsahoval velké množství stigmasterolu, té druhé naopak strava s výrazným podílem obyčejného sójového oleje. Opět zde však nebyla nalezena žádná očekávaná shoda a výsledky tak nové zjištění nepřinesly. Po složce, která dané změny v mozku způsobuje se zatím tedy pátrá, důležité je však jedno. Nadměrná konzumace sójového oleje může způsobit potíže, kterým je lepší se vyhnout.

Konzumujete sójový olej pravidelně, nebo používáte některou z jeho alternativ?

Zdroj: Iflscience

Článek Jedna z nejběžnějších ingrediencí v západní stravě mění geny v mozku, varují vědci. Následkem je cukrovka a obezita se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Typy potních žláz v lidském těle

Endokrinní žlázy produkují většinu vodnatého potu, který kromě vody obsahuje také soli, bílkoviny, močovinu a amoniak. Najdeme je na dlaních, čele, chodidlech a v podpaží. Pokrývají však celé naše tělo. Druhým typem jsou apokrinní žlázy. Ty jsou větší a máme je v podpaží, tříslech a v oblasti prsou. Jejich produkce je o něco koncentrovanější. A obecnou pravdou je, že pot ze stresu zapáchá mnohem hůře. 

iZdroj fotografie: Pexels

Náš vlastní pot je ve skutečnosti bez zápachu. Ten vychází hlavně z podpaží a způsobují ho bakterie, které pot po jeho vyloučení apokrinními žlázami začínají rozkládat. Reakci každé ze žláz vyvolávají různé faktory. Kromě ochlazení má naše tělo různé důvody, proč odstartovat pocení. Například při fyzické aktivitě spouští signál nervový systém z endokrinních žláz. Pot ze stresu pak mají na starost apokrinní žlázy. 

Potraviny, které ovlivňují náš pach

Pot ze stresu neslouží k regulaci teploty, ale spíš by se dal popsat jako příprava k boji s nějakým nebezpečím nebo výzvou. V reakci na naše pocity typu ,,vezmi nohy na ramena” pak tělo vysílá signál směrem k apokrinním žlázám, aby začaly pracovat. Stejně tak pocení mohou vyvolat pikantní jídla. Ty totiž obsahují kapsaicin, který vyvolává pocity horka. Jeho požití tak následně spustí pocení. Pikantní jídla ale nejsou jediná potravina, která ho může vyvolat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zajímavostí je, že někteří lidé zažívají pocení po požití masa. Je to z důvodu jeho složitého trávení. Tělo si musí dát práci s jeho zpracováním a rozkládáním, takže se začne zahřívat. Další z věcí, která může pocení spouštět, je potravinová alergie či intolerance. Možná vás už napadlo také pití alkoholu. Ten zrychluje srdeční tep a rozšiřuje cévy, k čemuž za normálních okolností dochází během fyzické aktivity, kdy k pocení běžně dochází. A co ovlivňuje zápach našeho potu? 

Vegetariáni voní přitažlivěji

Zejména potraviny, jako je česnek, cibule, brokolice, růžičková kapusta nebo zelí, zásadně ovlivňují pach potu. Zápach po česneku určitě velmi dobře znáte. Způsobuje ho hlavně síra, kterou obsahuje. Když totiž sníte jednu z výše zmíněných potravin, jejich složky se dostanou do potu, a ty pak rozkládají ony šikovné bakterie. Ale nejen zelenina ovlivňuje náš tělesný pach, ale samozřejmě i konzumace masa. Studie z roku 2006 zjistila, že tělesný zápach vegetariána je více přitažlivý. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Studie se zúčastnilo 30 žen, které dostaly k očichaní polštářky, jež nosili muži v podpaží. Ženy pak na konci testu prohlásily, že vegetariáni měli méně intenzivní a atraktivnější pach než muži, kteří jedli maso. Další z věcí, které ovlivňují pot, respektive jeho množství, je genetika. Dokonce existují i onemocnění, která mají co do činění s pocením. Jsou jimi hyperhidróza a hypohidróza, kdy se například někteří lidé potí až 5x více.

Zdroj: Healthline

Článek Lze ovlivnit pocení a daný zápach? Zajímavá fakta, která obrátí váš život vzhůru nohama se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.