Koronavirus nekončí

Jaké katastrofy byl z ničeho nic náhodný virus covid-19 schopný, zjistila snad již většina světové populace. Po početných úmrtích, těžkých průbězích nemoci a vyčerpanosti států to však pořád vypadá, že tato nemoc nekončí a v rukávu má pořád nějaká zákeřná esa. Jedním z nich je také nedávné zjištění, že u lidí, kteří tuto nemoc prodělali, se začínají objevovat duševní poruchy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejčastěji se jedná o depresivní stavy, značné a nekontrolovatelné výkyvy nálad, úzkostné stavy, problémy se spánkem, ale také s pamětí. Znamená to tedy, že covid-19 svou komplexností nepostihuje pouze plíce či jiné části respiračního ústrojí, ale také nervový systém, a dokonce samotný mozek.

Vznik duševních poruch

Na deprese či úzkosti si zpočátku stěžovalo pouze malé procento lidí, takže se celá věc připisovala spíše nepříznivým společenským a osobním situacím, které kvůli koronaviru započaly. Během posledních 3 měsíců se však objevuje stále více lidí, které trápí potíže se spánkem, koncentrací, náladovostí, ale i zapomnětlivostí. U některých se objevovaly dokonce vidiny a nejrůznější přeludy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co však všechny případy měly společného, byl fakt, že lidé, které dané potíže trápily, prodělali v nedávné, ale i v delší době, onemocnění koronavirem. Okamžitě tedy začalo velké testování a lékaři se pustili do nových studií. Ty přinesly vskutku zajímavý, avšak ne tolik pozitivní výsledek. A tedy, že koronavirus skutečně dokáže postihnout celé tělo, a to včetně jakéhokoliv tělesného systému.

Kromě celkového zdravotního stavu a kondice nakaženého člověka záleží také na celé řadě dalších faktorů, které by tuto skutečnost mohly ovlivnit. Jedná se například o věk pacienta, přidružené nemoci, kterými trpí, typ a konkrétní mutace, kterou se nakazil, a v neposlední řadě také to, zda je nebo není pacient očkován a zda již někdy covid-19 prodělal, či nikoliv.

iZdroj fotografie: Unsplash

Podle těchto všech a celé řady dalších okolností se poté zjišťuje, kde problém nastal, a jaké potenciální řešení se lékařům nabízí, aby se tato skutečnost co nejvíce eliminovala a řada dalších možných pacientů byla chráněna. Další, nepříliš pozitivní zprávou, je to, že lékaři zatím netuší, jak zabránit viru napadat tělesné soustavy a páchat takovou škodu na celém lidském organismu.

Jeden z pěti

Celá situace s koronavirem je o to horší, že mnozí z těch, kdo tuto nemoc prodělali, vlastně ani netuší, že nějaký koronavirus měli. V takovém případě je to sice dobře, avšak pokud se po tom nikdo nepídí na základě testů aktivních protilátek, nedokážou se u těchto lidí odhadnout možné pozdější důsledky.

iZdroj fotografie: Pixabay

I z těch lidí, kteří svou diagnostiku znali, a touto nemocí se úspěšně probojovali, je číslo těch, kteří trpí postkoronavirovými duševními potížemi, poměrně nelichotivé. Pouze ve Spojených státech amerických se jedná o jednoho člověka z pěti, což při tamním počtu obyvatel tvoří skutečně nemalé číslo.

Jsou tyto poruchy ovlivněny průběhem?

Další důležitou otázkou, na kterou se vědci a lékaři snaží usilovně najít odpověď, je také ta, jak duševní potíže ovlivňuje samotný průběh nemoci covid-19. Zatím se předpokládá, a vše tomu nasvědčuje, že čím má člověk horší a těžší průběh, tím častější a také zásadnější jsou postkoronavirové příznaky, kterými tito lidé trpí. Existuje však také velká část výjimek, kdy měli lidé lehký průběh a přesto trpí po vyléčení většími problémy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další takovou otázkou, která se pak k tomuto tématu nabízí, je ta, jak dokáže očkování proti covid-19 ochránit před pozdějšími potížemi a komplikacemi plynoucími z nemoci. Odpověď také není jasná a přímá, ale poukazuje na to, že očkování má za zásadní cíl chránit před nakažením a v případě potřeby zmírnit průběh na co nejnižší úroveň. Tím pádem i úroveň potíží po vyléčení by měla klesnout na minimum.

Zdroj: Reuters

Článek Každý pátý pacient s covid-19 trpí onemocněním mozku, uvádí studie. Ochrání vás před tím očkování? se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.