Jestliže je naše imunita oslabená, snadno podlehneme náporu infekce. Některé nákazy jsou natolik nebezpečné, že ohrožují člověka na životě. Kdy se obrátit na lékaře?
Ve svém životě se setkáváme s celou řadou virů i bakterií. Jen díky naší imunitě, případně absolvovanému očkování nezpůsobí v těle žádné problémy. Existují však infekce, proti kterým imunní nejsme, a ty dokážou pořádně potrápit. Jak se taková nákaza projevuje? Podle amerického lékaře Andrew D. Badley z Mayo Clinic v Minnesotě existují typické příznaky.
V hlavní roli mikroby
Infekce jsou způsobeny různými typy mikroorganismů, jež napadají tělesné tkáně. To spustí zánětlivou reakci s obecnými příznaky – horečkou, zimnicí či bolestí těla. I mírné infekce se mohou změnit ve vážné, jsou-li nevhodně léčeny. Jestliže nákaza přetrvává delší dobu, případně se zhoršuje, je na místě návštěva praktického lékaře, který rozhodne o dalším léčebném postupu.
Infekce může být akutní nebo se přeměnit v chronický zánět. Průběh a závažnost infekce ovlivňuje patogenita mikroba, virulence a infekční dávka. Pak také záleží na odolnosti člověka, jeho věku, výživě i způsobu života, v jaké síle se nákaza projeví.
Průběh infekce
Každá infekce má svůj průběh, který začíná inkubační dobou. To je časový úsek od proniknutí mikrobu do organismu až do projevu prvních klinických příznaků. Může mít různou délku – od několika hodin u virů chřipky až po několik let u AIDS. Následuje období nespecifických symptomů, kdy má člověk pocit, že se o něho nějaká nákaza pokouší. Další etapou infekce je její plné propuknutí s typickými syndromy. Když si tělo s mikroby poradí, přichází období rekonvalescence, v níž ale může dojít k relapsu neboli znovuvzplanutí nemoci.
Nejčastější infekce
K nejběžnějším virovým nebo bakteriálním nákazám patří obyčejné nachlazení, provázené rýmou, kašlem a horečkou. Zvláště v sychravém zimním čase na nás viry často útočí a záleží jen stavu imunitního systému, jak si bude umět s nemocí poradit. I obyčejná rýma nebo kašel však mohou stát za propuknutím akutní bronchitidy, případně i zápalu plic, a přivést tak pacienta do těžkého stavu.
Z dalších infekčních nákaz, které často člověka trápí, jsou to infekce močových cest, které se projevují bolestí zad, pálením při močení, krví v moči. Nebezpečné jsou infekce mozku a míchy. Jestliže se tedy objeví ztuhlost krku, silná bolest hlavy, náhlá horečka, případně nevolnost a zvracení, je vždy třeba návštěva u lékaře.
Nebezpečná je infekce krve
Infekci krve nejčastěji způsobují bakterie. A někdy k jejímu propuknutí stačí málo – jen drobné poranění na kůži. Příznakem je většinou bledá až modravá kůže, obtíže s dýcháním, extrémní únava, horečka a zimnice, nevolnost až k mdlobám. Sepse krve, není-li léčena, vede k septickému šoku, při němž velký pokles tlaku krve může způsobit selhání vnitřních orgánů, a dokonce i smrt.
Nepříjemná gastroenteritida
Na akutní infekce trpí i trávicí trakt. Málokdo neměl nikdy v životě průjem způsobený rotaviry či bakteriemi Salmonellou nebo Escherichia coli. Nebezpečná je v případě průjmů dehydratace organismu, a to zejména pro malé děti a seniory, která často přivede pacienta až do nemocnice, kde mu jsou žilou podávány tekutiny pro zavodnění.
Jak jste na tom s odolností vašeho imunitního systému?