Připadá vám, že v zimních měsících jste více unavení než na jaře nebo v létě? Možná vám chybí sluníčko a vitamín D.
Vitamín D je komplex sloučenin nezbytných pro fungování lidského těla rozpustný v tucích. Nejdůležitější z nich jsou vitamíny D2 a D3. Vitamín D2 se vyskytuje především v rostlinách a v našem těle se po požití mění na lépe vstřebatelný vitamín D3. Potřebnou denní dávku vitamínu D3 jsme schopni si vytvořit sami za pomoci slunečního záření.
Opalovací krémy škodí
Množství vytvořeného vitamínu D snižují opalovací prostředky s UV faktorem. Dále má na jeho menší množství vliv tenká kůže kojenců a naopak velmi suchá pokožka starých lidí. Stejně tak si vytvoříte méně vitamínu D kvůli zahalování těla či častým koupelím v horké vodě. Nepomáhá ani mytí těla sprchovými gely. Nepřítelem jeho tvorby je mimo jiné i znečištěné prostředí.
Množství vitamínu D se snižuje také kvůli podmračené obloze nebo špatnému úhlu dopadajících slunečních paprsků. Aby si tělo vytvořilo jeho dostatečné množství, měl by člověk na sluníčku strávit alespoň třicet minut. Neznamená to však, že stačí strávit tuto dobu venku kdykoli. Vitamín se totiž nejvíce tvoří od května do září. Také záleží na konkrétním čase. Nejvhodnější doba je mezi 11. a 15. hodinou, tedy v období největší sluneční činnosti.
Získat ho můžete i z potravin
Vitamín D naštěstí můžete získat i prostřednictvím potravin. Zejména v zimě se doporučuje konzumovat tučné ryby nebo tresčí játra. Vhodné jsou také játra z jiných živočišných zdrojů, vejce nebo máslo. Další možností je užívat vitamín D jako doplněk stravy. Užívat můžete kapsle nebo kapky. Ty ostatně užívají již miminka od 14 dní věku.
Doporučená denní dávka je stanovená na 10 mikrogramů v případě těhotných a kojících žen, dětí a kojenců. U dospělých je to polovina. Ačkoli většina lidí na světě trpí nedostatkem tohoto vitamínu, je možné se jím snadno předávkovat.
Předávkování obvykle vede ke zvýšené koncentraci vápníku v krvi. Mezi projevy patří svalová slabost, bledost, zvracení, zácpa nebo dehydratace. Nedostatek se naopak projevuje pocitem únavy, bolestí svalů a kostí, zvýšeným rizikem zlomenin, pomalým hojením ran, vypadáváním vlasů či zvýšenou kazivostí zubů. Může také vést k výskytu depresí, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění nebo infekce dýchacích cest. U těhotných žen existuje riziko preeklampsie nebo předčasného porodu.