Příčinou je svalové napětí či skřípnutý nerv

Popisovaná bodavá bolest se nazývá syndrom prekordiálního záchvatu. Mezi identifikované příčiny této nepříjemné obtíže se řadí útlak mezižeberního nervu či vyšší svalové napětí. To se projeví například tehdy, narovná-li se dítě ze shrbené pozice. V tom momentě může pocítit ostrou a bodavou bolest v oblasti žeber či ve stěnách hrudního koše. Jinou příčinou vzniku je tlak či tření pohrudnice na některý z orgánů v blízkosti hrudního koše.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Protože se tento typ bolesti vyskytuje především u dětí, řada rodičů neváhá s návštěvou lékaře. Někteří z nich se mylně domnívají, že jejich dítě prožívá srdeční infarkt. Syndrom prekordiálního záchvatu, někdy také nazývaný jako Texidorův záškub, získal své označení podle místa výskytu – pre značí před, a kordiální značí srdce. Ačkoliv se vyskytuje především u mladších osob, setká se s ním i několik dospělých.

Na vině jsou i psychické problémy

Vzhledem k tomu, že se ostrá a bodavá bolest vyskytuje i bez předchozích spojitostí s nějakými činnostmi (může nastat i v úplném klidu), je velmi obtěžující. Její příčinou mohou být i psychické problémy jedince. Výjimkou není, že se bolest dostavuje během migrény, ataku stresu či při silných pocitech úzkosti či depresi. Ačkoliv se prekordiální záchvat neřadí mezi obtíže vyžadující lékařskou pozornost, vždy je dobré věc zkonzultovat se svým obvodním lékařem (či pediatrem).

iZdroj fotografie: Depositphotos

V některých případech lze totiž tuto „neškodnou“ bolest zaměnit s jinými, které jsou příznakem různých a vážnějších onemocnění. Mezi taková onemocnění se řadí bronchitida, astma, hiátová kýla, žaludeční vředy, zánět slinivky břišní nebo refluxní choroba jícnu. Pokud je po návštěvě lékaře vše v pořádku, můžete při dalším prekordiálním záchvatu postižené místo masírovat do úlevy či se pokusit změnit svoji polohu (například ze stoje se posadit).

Zdroj: Brightside

Článek Není vám cizí občasná pichlavá bolest na hrudi? Objevuje se v každém věku bez rozdílu pohlaví. Může dojít k celkové paralýze se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

1 až 4 týdny staré dítě: 15 – 16 hodin denně

Úplní novorozenci spí většinou až 15 nebo i 18 hodin denně. Pamatujte na to, že předčasně narozené dítě bude mít tendenci spát déle. A přesně naopak, dítěti narozenému po termínu bude spánku stačit méně. V tomto věku ještě děti nemají vnitřní biologické hodiny, jejich spánek není řízen tím, jestli je den nebo noc. Vlastně není řízený ničím kromě vás a hladu. jestliže se nevzbudí dítě samo, měli byste jej budit na krmení zhruba každé 4 hodiny.

iZdroj fotografie: Freepik

1 až 4 měsíce staré dítě: 14 – 15 hodin denně

Okolo věku 6 týdnů se vaše dítě začíná adaptovat, což poznáte i na tom, že spánek začíná být pravidelnější. Nejdéle vkuse spí obvykle 4 až 6 hodin a většinou už začíná rozpoznávat, že by mělo jít spát večer. Bloudění mezi dnem a nocí postupně končí.

4 až 12 měsíců staré dítě: 14 – 15 hodin denně

I když je pro tyto děti v tomto věku ideální až 15 hodin spánku, většina kojenců do 11 měsíců spí okolo 12 hodin. Nyní je vhodná doba na vytvoření zdravých spánkových návyků. Dítě se stává mnohem socializovanějším a jeho spánkový režim se začíná podobat dospělému.

iZdroj fotografie: Freepik

Děti si dávají během dne obvykle tři „šlofíky“, které ve věku okolo 6 měsíců klesnou na dva, protože v tuto dobu začínají být fyzicky schopné spát celou noc. Dopolední spánek obvykle začíná v 9.00 a trvá hodinu, odpolední začíná mezi 12.00 až 14.00 hodinou a trvá hodinu až dvě. Pozdní odpolední spánek může začít kdykoliv mezi 15.00 až 17:00 hodinou a jeho délka se obvykle liší.

1 až 3 roky staré dítě: 12 – 14 hodin denně

Jakmile se dítě dostává do věku přibližně 18 až 21 měsíců, pravděpodobně ztratí ranní a podvečerní potřebu odpočinku, což znamená, že denní spánek už bude mít jen jeden denně. Ideální doba na něj je ve 14.00 hodin každý den. Běžně děti chodívají spát mezi 18.00 až 21.00 hodinou a budí se mezi 6.00 až 8.00.

3 až 6 let staré dítě: 10 – 12 hodin denně

Doba, kdy si jdou děti večer lehnout, je stejná, jako ve věku od 1 do 3 let. Mění se to v době, kdy jim začne být okolo 5 let. V tomto věku se jejich spáneek začíná zkracovat, stejně tak jako jejich odpolední šlofík. Po dosažení věku 3 let by se problémy se spánkem už objevovat neměly.

iZdroj fotografie: Freepik

7 až 12 let staré dítě: 10 – 11 hodin denně

V tomto věku přibývá víc a víc společenských, školních a rodinných aktivit, a s tím přichází taky kratší doba spánku. Děti chodívají spát stále později, většina 12letých usíná okolo deváté hodiny večer. Celková doba spánku bývá okolo 9 až 12 hodin, ale většinou to déle než 9 hodin ani netrvá.

12 až 18 let staré dítě: 8 – 9 hodin denně

Potřeby spánku jsou pro zdraví a pohodu adolescentů stejně důležité, jako u menších dětí. U mnoha z nich se dokonce ukazuje, že spánku potřebují víc než v předchozích letech. Většinou ale kvůli sociálnímu tlaku dochází k přesnému opaku, a čím je adolescent starší, tím méně toho naspí.

Zdroj: Webmd

Článek Kdy dítě uložit ke spánku v závislosti na jeho věku? Lékaři mají jasno, aby se správně vyvíjel mozek se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Příznaky nakažení u dětí a kojenců

Jako u každé nemoci je i zjištění covidu u dětí malinko horší. Dospělý totiž přesně ví, co a kde ho bolí, jak se cítí a podle toho dokáže zhodnotit svůj stav. Pokud se však jedná o děti, zejména ty mladší, které ještě neumí mluvit, je to horší. Ty vám totiž neřeknou přesně, že se cítí unavené, malátné nebo slabé, že je bolí hlava, klouby a vlastně celé tělo. Proto každý rodič musí své malé ratolesti velmi bedlivě sledovat a všímat si i sebemenších příznaků.

iZdroj fotografie: Pexels

Všeobecně platí, že koronavirus u dětí má mírnější průběh než u dospělých. Záleží však na celkovém zdravotním stavu a imunitě dítěte. Některé děti nemusí mít příznaky žádné. Většinou se však jedná o tyto:

• Kašel
• Horečka nebo zimnice
• Dušnost a potíže s dýcháním
• Bolesti svalů a kloubů
• Bolesti v krku
• Průjem
• Ztráta chuti a čichu
• Ztráta chuti k jídlu
• Bolest hlavy
• Únava
• Nevolnost nebo zvracení
• Rýma a ucpané nosní dutiny

iZdroj fotografie: Pexels

Pokud tedy u svých dětí zpozorujete některý z těchto příznaků, nejlepším řešením bude podstoupit covid test na základě výtěru z nosu nebo krku.

Co dělat, když je dítě pozitivní

Pokud covid test vašeho dítěte vyšel pozitivně, je potřeba se připravit na léčbu. Většina dětí má průběh opravdu mírnější než dospělí, ale i u dětí mohou nastat komplikace. Důležité je mít dítě pořád na očích a sledovat jeho průběh nemoci. Pokud nastane zhoršení stavu vašeho dítěte, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Mezi problematický průběh se může řadit:

• Obtížné dýchání, časté lapání po dechu
• Neschopnost polykat a udržet v ústech jídlo nebo vodu
• Neschopnost probudit se
• Namodralé rty
• Problémy s koordinací, výpadky svalové činnosti
• Vysoké a nepřestávající horečky

Nakazit koronavirem se mohou i kojenci a novorozenci v případě přenesení nemoci z matky na dítě. Dbejte tedy na řádné dodržování hygienických pokynů a starejte se nejen o zdraví svých dětí, ale i o to svoje.

Zdroj: Hopkins Medicine

Článek Jak odlišit příznaky koronaviru oproti běžné chřipce u dětí a kojenců? se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Roušky a dezinfekce, ale i otevřená okna

Vzhledem k tomu, že málokterá školní budova je koncipována tak, aby výuka ve třídách mohla probíhat s dostatečnými rozestupy mezi jednotlivými žáky, nezbývá než ustoupit z obecně uznávaných pravidel o společenském odstupu. Ve školách po celém světě tak důsledně dbají na používání roušek, někde jsou doporučené i ochranné obličejové štíty.

Lavice, kliky u dveří, školní pomůcky i další předměty se ve školách dezinfikují i několikrát denně a žáci i učitelé jsou nabádáni k tomu, aby si pravidelně dezinfikovali také ruce. Pokud je to jen trochu možné, doporučují školy, aby výuka probíhala s okny otevřenými dokořán. Studie totiž prokázaly, že schopnost viru šířit se v dobře odvětrávaném prostoru je omezená.

Během podzimních měsíců to ovšem znamená, že v tomto období teplota ve třídách klesá pod úroveň, která je člověku příjemná, a děti tak musí při vyučování sedět ve venkovním oblečení. Otázkou je, jak budou školy reagovat na další propad teplot, výuka s otevřenými okny bude třeba v únoru velmi nepříjemnou záležitostí.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Děti opakují chování a názory rodičů

Přístup k pandemii se liší stát od státu, ale i v rámci jedné populace. V České republice stále ještě převládá názor, že koronavirus není takovou hrozbou, jak se veřejně prohlašuje, a řada lidí má dojem, že opatření jsou přehnaná. Přestože veřejné mínění se s nárůstem počtu hospitalizovaných i zemřelých postupně mění, současné společenské klima vystavuje české děti většímu riziku, než jakému čelí jejich vrstevníci ve většině ostatních evropských států.

Britská studie totiž potvrzuje, že přestože děti obvykle mají lehký či bezpříznakový průběh nemoci, riziko jejich nakažení není výrazně nižší než u jiných věkových skupin. Vzhledem k tomu, že děti často přicházejí do úzkého kontaktu s jinými různých z jiných skupin, například v rámci kroužků a zájmových aktivit, může být u nich riziko nákazy dokonce vyšší než u dospělých.

V tomto kontextu se jednoznačně prokázal zásadní vliv rodičů na chování dítěte. Pokud rodiče nepokládají koronavirus za reálnou hrozbu a sami se před ním příliš nebrání, nebo dokonce popírají existenci nemoci jako takové, jejich dítě obvykle nedodržuje školní a další předpisy a doporučení. To se týká například:

• Nevhodného nošení roušky pod nosem
• Nerespektování opatření proti sdružování dětí z různých tříd na chodbách, v šatnách a dalších společných prostorách školy
• Rizikového chování mimo budovu školy

Článek Děti ve vztahu k pandemii koronaviru opakují chování rodičů se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.