Lékárny v ČSSR bez iluzí: Co chybělo a čím se to nahrazovalo. Tady nestačí pocit, rozhodují konkrétní zkušenosti z běžného života

Stačí jedno slovo a půlka rodiny zpozorní: Septonex. Někdo si vybaví štiplavý pach lékárny, jiný okénko, u kterého se člověk spíš ptal, co zrovna mají, než co potřebuje. Většina lidí si dnes myslí, že návštěva lékárny tehdy znamenala jen vyzvednout lék a jít domů, jenže realita bývala mnohem vynalézavější. Když něco chybělo, hledala se náhrada, vracely se lékovky a doma se sahalo po přípravcích, které zvládly víc věcí najednou. Zkuste si hned od prvních otázek ověřit, jak moc tenhle svět ještě máte v hlavě.

Jenže v regálech to bylo jiné

Retro vzpomínky na socialismus se často točí kolem banánů, toaletního papíru nebo Tuzexu, ale lékárny v tom bývají trochu neprávem stranou. Přitom právě tam se na konci 80. let ukazovalo, jak těžkopádné bylo zásobování, protože nechyběly jen některé léky, ale i obvazový materiál, jednorázové stříkačky nebo dezinfekce. V redakci se s tím u pamětnických kvízů setkáváme často: lidé si přesně pamatují obal, barvu krabičky nebo vůni, ale pletou si názvy a hlavně to, co co nahrazovalo. Typický omyl je představa, že existoval jeden univerzální zázrak na všechno, i když se ve skutečnosti náhrady měnily podle toho, co zrovna dorazilo. A i proto to téma působí živě i dnes, kdy se znovu mluví o výpadcích léčiv a o tom, jak důležitou roli má lékárník.

Právě tady se láme paměť

Tenhle kvíz nezkouší encyklopedii ani chemickou laboratoř, ale paměť, postřeh a orientaci v běžné praxi. Naše redakce vybrala otázky, které vycházejí z dobových norem pro domácí lékárničky, z pamětnických svědectví i z textů o tehdejším lékárenství. Ověříte si, jestli poznáte, čím se nahrazoval peroxid, co vystřídalo borovou vodu, co se míchalo přímo v lékárně a které názvy znala skoro každá domácnost. Nejčastější chyby vznikají tam, kde si člověk splete známou značku s účinnou náhradou nebo si do tehdejších regálů promítne dnešní sortiment. Bude se hodit spíš klidná hlava, pozornost k detailu a trochu poctivě odžité zkušenosti.

A teď už bez nápovědy

Nemusíte být farmaceut ani chodící lexikon, abyste dali slušný výsledek. Stačí si vybavit, co se doma schovávalo na horší časy, co doporučovala maminka nebo babička a co se říkalo přes pult v lékárně. Možná vás překvapí, kolik názvů máte pořád uložených v paměti, i když jste je roky nevyslovili. Zkuste to bez nápovědy a bez rad od vedle stojícího pamětníka, právě tehdy bývá výsledek nejzajímavější. Jestli byste v lékárně ČSSR obstáli po názvu, vůni i správné náhradě, uvidíte sami.