Shánění nedostatkových léků v ČSSR. Kdo v tom tápe, ten si realitu minulého režimu výrazně přikrášluje

Papír s razítkem ještě neznamenal, že máte vyhráno. Kdo to opravdu zažil, ví, že recept byl často jen začátek dalšího kola nervů a shánění. V pozdním socialismu některé léky prostě nebyly, jiné se objevovaly jen nárazově a část se do Československa dostávala i přes soukromé kontakty nebo zásilky ze zahraničí. Člověk tak neřešil jen nemoc, ale i to, kde vůbec začne. Jestli vám to něco připomíná, zkuste si vybavit první krok po větě: tohle teď nemáme.

Tohle nezůstalo jen v minulosti

Téma není zaprášené ani dnes. SÚKL v červnu 2025 uvedl, že nahlášený výpadek mělo v roce 2024 asi 20 procent léků na českém trhu, takže starší čtenáři si podobné debaty okamžitě spojují s minulostí. V redakci se s tím setkáváme pokaždé, když lidé začnou srovnávat dnešní nepohodlí s dobou, kdy ani doporučení od lékaře nezaručilo, že se člověk k léku opravdu dostane. Jedna pamětnice vzpomíná, že pro balíček s Legalonem z Německa musela nejdřív do Libně pro potvrzení nemoci a teprve potom na celnici. Právě v takových detailech je vidět, proč se na to nezapomíná.

A pak do hry vstoupily známosti

Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z pamětnických svědectví o kvótách na léky, centrálních lékárnách, dovozu ze Západu i přednostním přístupu vyvolených. Nejde jen o názvy přípravků. Častý omyl je, že si lidé tehdejší nedostupnost představují jako obyčejný logistický zádrhel, jenže do hry vstupovala i politika, stranické ordinace nebo to, kdo měl spojku za hranicemi. Jedna lékařka vzpomíná, že léčiva byla uložená v centrální lékárně a pacient je dostal až tehdy, když si je nevybrala ordinace OV KSČ. A jinde zase ležely i léky, které pro normální lidi dostupné nebyly.

Vzpomínáte si ještě přesně?

Tak co, dali byste tenhle test bez nápovědy? Možná vás překvapí, jak rychle se vrátí slova, situace a drobné triky, na které si člověk roky nevzpomněl. A možná zjistíte, že některé věci znáte jen z doslechu, protože kdo opravdu sháněl léky pro dítě, rodiče nebo sebe, ten si podobné kolečko pamatuje dost přesně. Zkuste odpovídat poctivě a bez googlování, jen podle toho, co ve vás zůstalo z čekání, shánění a nejistoty. Uvidíte sami, jestli byste v tehdejší realitě obstáli, nebo by vás zastavila už druhá otázka.