V některých případech nový lék zpomalí vývoj nemoci až o 27 %, v těch méně nadějných může mozek i poškodit. Experimentální lék zatím čeká na schválení.
Lecanemab, seznamte se, prosím. Má za sebou 18měsíční výzkum, podle kterého dokáže zbrzdit zhoršování příznaků Alzheimerovy choroby až o 27 %. Podle výsledků zmíněného výzkumu, který provedl doktor Christopher H. van Dyck, M.D., Chad J. Swanson, Ph.D. s řadou dalších specialistů, se jedná o revoluční lék, jenž bude znamenat „začátek konce hledání“. Experimentální lék, mezi jehož možné vedlejší účinky patří například i otok mozku, však musí být ještě před uvedením do praxe schválen.
Strašák jménem Alzheimer
Alois, resp. jeho příjmení, německý (potažmo pruský) psychiatr z přelomu 19. a 20. století, a choroba, jejíž symptomy jako první popsal, se staly prakticky synonymem pro demenci. Toto mozkové onemocnění způsobuje ztrátu kognitivních funkcí (jednoduše řečeno to, jak je člověk schopen rozumět světu kolem sebe a zapojovat se do něj). Mezi příznaky tohoto onemocnění mozku patří mimo jiné zapomínání, dezorientace nebo i změny osobnosti.
Lecanemab se nezaměřuje na léčbu příčin, ty jsou koneckonců do velké míry neznámé, a navíc poměrně rozmanité. Zaměřuje se až na důsledek těchto neznámých a komplikovaných spouštěčů. Tedy stav, kdy jsou nervové buňky poškozeny působením proteinu zvaného amyloid. Výsledkem léčby by tak bylo zpomalení úpadku výše zmíněných kognitivních funkcí. Amyloidová teorie ostatně není nic nového; výzkum v této oblasti probíhá přes 30 let.
Má to ale háček
Zatímco jedna strana se raduje, že byla prokázána spojitost mezi odstraněním amyloidu a zpomalením projevů nemoci, existují i skeptici. Ty trápí vedlejší účinky. Kromě otoku mozku bylo zpozorováno i intrakraniální mozkové krvácení. Profesor Hardy ale neztrácí naději a zdůrazňuje, že se lék nachází teprve na začátku cesty. Začátkem roku 2023 by měl americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rozhodnout ohledně dalšího osudu léku Lecanemab.