Délka života je výrazně ovlivněna složením mikrobiomu ve střevech. Má dopad na fyzickou i duševní kondici

Mikrobiom člověka zahrnuje obrovské množství mikroskopických organismů žijících v lidském těle. Ideální složení mikrobiomu je u každého člověka individuální, stejně jako otisk prstu, a je stále jasnější, že jeho složení souvisí s fyzickou i duševní kondicí hostitele. Tato studie je první, která sledovala účastníky po dobu dvou desetiletí a mapovala souvislost mezi výskytem jistých druhů bakterií a dlouhodobým zdravím zúčastněných osob.

Bakterie hodné i zlé

Studie probíhala 20 let a byla ukončena v roce 2017. Na počátku vědci odebrali vzorky stolice všech sedmi tisíc účastníků a následujících 20 let sledovali jejich zdravotní stav a úmrtnost. Zásadním zjištěním byl fakt, že přítomnost některých druhů bakterií zvyšuje pravděpodobnost vzniku jistých onemocnění v následujících letech. Typickým příkladem je velké množství enterobakterií, které jsou spojeny například se zápalem plic nebo různými typy průjmových onemocnění bakteriálního původu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S vysokým nárůstem spotřeby antibiotik, zejména ve vyspělých zemích, začíná být zřejmé, že každá změna složení mikrobiomu oproti ideálnímu složení předurčuje daného jedince k přecitlivělosti vůči jistým alergenům a k tendenci vzniku autoimunitních onemocnění. A není tedy žádným překvapením, že v chudých rozvojových zemích s méně dostupnými antibakteriálními medikamenty se tyto typy onemocnění vyskytují spíše vzácně.

Červi v roli léčitelů

Podobně jako výzkumem bakterií žijících v lidském organismu se jiné zahraniční studie zabývají i důsledky vymýcení parazitů z útrob lidského těla. Prvoci a červi byli donedávna považováni za škůdce , kterých je třeba se co nejrychleji zbavit. Tým vědců a lékařů pod vedením prof. Joela Weinstocka působící na Tufts University v Bostonu se začal zabývat pravdivostí teorie, že výskyt parazitů v lidském těle může mít pozitivní vliv na vývoj zánětlivých onemocnění střev.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pro tento výzkum, prováděný už v roce 2003 u čtyř pacientů s Crohnovou chorobou, zvolili aplikaci infekčních vajíček prasečího tenkohlavce. Stav všech čtyř pacientů se zlepšil. Druhé studie se zůčastnilo už 29 pacientů, kteří trpěli vysoce aktivním onemocněním střev autoimunitního původu. Tito lidé každé tři týdny po dobu jednoho roku spolykali dobrovolně 2 500 infekčních vajíček. U téměř 80 % z nich došlo k významnému zlepšení zdravotního stavu bez projevu vedlejších účinků.

Zdroj: Science Focus