Nejčastěji jde o ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu. Bránit se jim lze jen do určité míry, jsou ale způsoby, jak příznaky zmírňovat a držet pod kontrolou.
Zánětlivá střevní onemocnění jsou skupina střevních nemocí, které způsobují chronický zánět trávicího traktu. Nejčastěji jde o ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu. Lékařská asistentka Cynthia Taylor Chavoustie uklidňuje pacienty, že i když se jedná o chronickou chorobu, život ohrožující může být jen ve vzácných případech. Nicméně obě tyto nemoci snižují kvalitu života a bývají velmi nepříjemné a bolestivé.
Nejčastější střevní záněty
Mezi hlavní a nejčastější chronická zánětlivá onemocnění trávicího traktu patří ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Obě tyto nemoci způsobují trávicí problémy a soubor nepříjemných příznaků. Ulcerózní kolitida postihuje tlusté střevo, zatímco Crohnova nemoc postihuje nejčastěji konec tenkého střeva (ale může postihnout jakoukoli část trávicího traktu tj. od úst až ke konečníku).
Příznaky chronických střevních zánětů
Příznaky zánětlivých střevních onemocnění se mohou lišit podle toho, kterou část trávicího traktu zánět postihl. Běžně zahrnují průjem (zánět ve střevech zabraňuje normálnímu vstřebávání vody), krvácivé vředy (způsobují krev ve stolici), bolest břicha, křeče a nadýmání. Současně dochází k hubnutí a chudokrevnosti z důvodu zhoršené schopnosti střev vstřebávat živiny.
Příčiny a prevence
Přesná příčina těchto nemocí není, bohužel, známá. Obě nemoci mohou mít autoimunitní podklad. Vyšší riziko pro vznik nemocí mají lidé, v jejichž rodině se toto onemocnění vyskytlo, především pokud jím trpěli rodiče. Další rizikové faktory jsou kouření, věk (obě nemoci se často objeví před 35. rokem života), konzumace zpracovaných a tučných potravin a nedostatek pohybu.
Prevence, hlavně jsou-li příčiny dědičné, není možná. Můžete ale snížit riziko, že se právě u vás nemoci rozvinou. Znamená to pečlivě dbát na zdravý životní styl, nekouřit, pravidelně se hýbat a vyhýbat se zpracovaným a tučným potravinám. Pokud se u vás zánětlivé střevní onemocnění objeví, dodržujte léčebný program stanovený vaším lékařem, žijte zdravě a aktivně a díky tomu se vám podaří nemoc zvládnout s mírnějším průběhem.
Jak se zánětlivá střevní onemocnění diagnostikují?
Důležitou roli hraje rodinná anamnéza a fyzické vyšetření břicha (tj. poslech, pohmat). Volba dalších testů záleží na vašem stavu a na rozhodnutí lékaře. Běžně se dělá vyšetření vzorku stolice a krevní testy. Dále může lékař doporučit kolonoskopii, kterou se vyšetřuje celá délka tlustého střeva. Její kratší verzí je sigmoideoskopie, kdy se zkoumá pouze posledních 20 centimetrů trávicího traktu. U těchto metod lze odebrat také vzorek tkáně ze střeva a podrobit ho biopsii (tj. zkoumání pod mikroskopem).
Mezi méně známé metody patří Baryový klystýr k vyšetření tlustého a tenkého střeva pomocí rentgenu. Toto vyšetření je ale na ústupu, jelikož existuje mnoho modernějších zobrazovacích metod. Jednou z nich je kapslová endoskopie, kdy se kontroluje tenké střevo pomocí kamery, kterou spolknete jako kapsli. Ta během průchodu vaším traktem pořizuje snímky. Mezi další zobrazovací vyšetření patří CT (počítačová tomografie) a magnetická rezonance.
Léčba zánětlivých střevních onemocnění
Léčbu určuje lékař na základě výsledků vyšetření a závažnosti vašeho onemocnění. Lékem první volby bývají protizánětlivé léky, které mají ale hodně vedlejších účinků. Jedná se o kortikosteroidy a jejich podkategorii glukokortikoidy. Většinou se užívají v co nejmenší možné dávce po co nejkratší dobu. Někdy mohou být doplněny imunomodulátory, které zabraňují imunitnímu systému napadat vlastní buňky ve střevech a způsobovat zánět. Pro pacienty se středně těžkou až těžkou závažností nemoci může být velkou pomocí biologická léčba.
Jestliže máte dlouhodobé střevní potíže, neotálejte s návštěvou lékaře. Neléčený zánět může skončit protržením střeva.