Brnění, bolest či necitlivost rukou mohou být příznakem syndromu karpálního tunelu. Pokud tyto příznaky pociťujete, je potřeba je začít řešit co nejdříve.
Už se vám někdy stalo, že jste se uprostřed noci probudili a měli jste úplně necitlivou ruku? Stává se to mnoha lidem a může to být velmi frustrující. Necitlivost rukou však nemusí být vždy důvodem k vážným obavám. Jak uklidňuje lékařka Heidi Moawad, M.D., pokud je necitlivost rukou způsobena nějakým závažným zdravotním problémem, obvykle se spolu s ní objevují i další příznaky. Úplně na lehkou váhu byste necitlivost rukou ale brát neměli, může být totiž příznakem karpálního tunelu nebo vedlejšího účinku léků.
Necitlivost rukou může být symptomem syndromu karpálního tunelu
Pokud v noci pociťujete necitlivost rukou, neignorujte ji. Může to být známka zvýšeného tlaku na nerv v ruce, což je jasný varovný příznak syndromu karpálního tunelu. Syndrom karpálního tunelu vzniká při nadměrném tlaku na středový nerv. Tento nerv probíhá podél paže a ovládá pohyb a cit palce, stejně jako pohyb téměř všech prstů.
K tomuto onemocnění obvykle dochází v důsledku přílišného pohybu ruky a zápěstí, například při kancelářské práci. Někdy může být tento stav způsoben například hypotyreózou, obezitou, revmatoidní artritidou, cukrovkou nebo dokonce těhotenstvím. Syndromu karpálního tunelu lze však v mnoha případech předejít. Zpočátku vám může velmi pomoci těchto 5 věcí:
1. Kancelářská práce
Jednou z nejčastějších příčin vzniku karpálního tunelu je příliš dlouhé sezení a psaní na počítači. Pokud by to mohl být váš problém, zkuste si každých několik hodin udělat malou přestávku na protažení zápěstí.
2. Přetěžování zápěstí
Podívejte se na svá zápěstí při psaní, jsou mírně ohnutá nebo rovná? Podle studie zveřejněné v časopise Safety and Health at Work může být držení zápěstí, například jeho nadměrné natažení, rizikovým faktorem pro syndrom karpálního tunelu. Pokud zjistíte, že se jedná i o váš případ, zkuste si nastavit židli tak, abyste měli zápěstí a ruce rovně, nebo investujte do nastavitelné klávesnice.
3. Nedostatečná rotace a protahování
Někdy je nejlepším lékem pohyb. Snažte se často protahovat a ohýbat zápěstí. To by mělo pomoci protáhnout svaly kolem zápěstí a udržet zdraví šlach procházejících karpálním tunelem.
4. Spaní na rukou
Častou příčinou necitlivosti je spánek s tlakem na ruce a zápěstí. To je může oslabit. Vyzkoušejte nové polohy při spánku, nejlépe na zádech nebo na břiše s rukama nataženýma podél pasu.
5. Pokud vše selhává, vyzkoušejte ortézu
Pokud vše ostatní selže, může vám lékař doporučit, abyste zkusili zápěstní dlahu, alespoň pro činnosti, jako je psaní na klávesnici nebo opakované činnosti rukou, které mohou způsobovat bolest. Tyto pomůcky můžete bez lékařského předpisu zakoupit ve většině lékáren.
Léčba syndromu karpálního tunelu
Výše zmíněná doporučení je nejlepší aplikovat hned poté, co pojmete podezření na syndrom karpálního tunelu. V počátečních fázích mohou totiž problémy díky těmto jednoduchým úkonům zcela vymizet. Můžete použít též studené obklady na zmírnění otoku. Pokud však potíže přetrvávají nebo se zhoršují, je nutná návštěva lékaře. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas, mohou ke zlepšení syndromu karpálního tunelu přispět nechirurgické metody, včetně:
- Dlaha na noc: Dlaha, která drží zápěstí v klidu zatímco spíte, může pomoci zmírnit noční příznaky brnění a necitlivosti. I když dlahu nosíte pouze v noci, můžete pomoci zabránit denním příznakům. Noční dlaha může být dobrou volbou obzvláště pro těhotné ženy, protože k její účinnosti není třeba používat žádné léky.
- Nesteroidní protizánětlivé léky: Léky, jako je například ibuprofen mohou krátkodobě pomoci zmírnit bolest při syndromu karpálního tunelu. Neexistují však důkazy o tom, že by tyto léky syndrom karpálního tunelu zlepšovaly.
- Kortikosteroidy: Lékař vám může do karpálního tunelu aplikovat injekci kortikosteroidu, například kortizonu, který uleví od bolesti. Kortikosteroidy snižují zánět a otok, což zmírňuje tlak na středový nerv.
Chirurgický zákrok
Pokud jsou příznaky velmi závažné nebo tělo nereaguje na jinou léčbu, může být nutná operace. Ta se provádí většinou endoskopicky, pokud to není z nějakého důvodu možné, volí se klasická otevřená operace.