Mnoho seniorů má pocit, že se cítí dobře, a tak na cílený pohyb rezignuje. Jenže právě tehdy se často dělají nenápadné chyby, které se projeví až za pár let.
Představte si sedmdesátníka, který říká: „Já se hýbu pořád, chodím na nákup a po bytě, to mi stačí.“ Na první pohled to zní logicky, protože nic nebolí, dech se nezadýchává a lékař zatím nic zásadního neřeší. Jenže tělo stárne potichu a dlouho dokáže kompenzovat slabé svaly, zhoršující se rovnováhu nebo ztuhlá záda. Skutečný problém se často ukáže až v okamžiku prvního pádu, zadýchání do schodů nebo náhlé únavy po běžném dni. Většina lidí si myslí, že když se subjektivně cítí „v pohodě“, mají pohybu dost, realita ale bývá jiná. Zkuste si proto upřímně ověřit, jak na tom jste vy nebo vaši blízcí.
Co se v těle děje, i když nic „nebolí“
Stárnutí populace a tlak na delší samostatný život dělají z pohybu seniorů velké téma právě teď. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že pravidelná fyzická aktivita u lidí nad 65 let snižuje riziko pádů, srdečně‑cévních onemocnění, cukrovky i demence, a zároveň pomáhá udržet soběstačnost. V redakci se s tím často setkáváme v rozhovorech s lékaři a fyzioterapeuty, kteří popisují stejný obraz: část seniorů se bojí hýbat skoro vůbec, jiní zase cvičí nárazově a přepálí začátek. Typická je třeba situace, kdy někdo po odchodu do důchodu výrazně omezí běžný denní pohyb, ale jednou týdně si „dokáže“, že ještě zvládne dlouhou túru. Navenek působí aktivně, ve skutečnosti ale tělo celý týden spíš chátrá a je hůř připravené na zátěž i nečekané zakopnutí.
Kolik pohybu je doopravdy potřeba
Kvíz, který držíte v ruce, ověří hlavně to, jestli rozumíte základním principům zdravého pohybu ve vyšším věku. Zaměřuje se na to, kolik pohybu je pro většinu seniorů skutečně potřeba, proč nevynechávat posilování a cvičení rovnováhy a jak poznat, kdy je námaha ještě zdravá a kdy už riskantní. Častou chybou je třeba víra, že „procházka kolem domu“ automaticky splní všechna doporučení, nebo že svalová bolest druhý den po cvičení je vždy známkou něčeho špatného. Řada lidí také netuší, že i menší, ale pravidelná aktivita má větší smysl než občasné velké výkony, které tělo nezvládne. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z odborných doporučení, běžných situací z praxe a typických omylů, se kterými se odborníci u seniorů setkávají.
Jak s kvízem naložit v běžném životě
Berte proto tento kvíz jako bezpečný způsob, jak si bez tlaku a soutěžení s ostatními zmapovat vlastní návyky. Zjistíte, jestli máte představu o tom, jak často by se měl senior hýbat, proč nestačí jen „cítit se dobře“ a jakou roli hraje rovnováha, síla a pravidelnost. Možná vás překvapí, že některé rady jsou mnohem mírnější, než jste čekali, a jiné naopak přísnější. Zkuste odpovídat bez nápovědy a až pak si případně dohledat detaily nebo vše probrat se svým lékařem či fyzioterapeutem. Ať už budete mít výsledek jakýkoli, může být dobrým impulzem k drobné změny v každodenním režimu, které se v budoucnu vrátí v podobě větší jistoty, energie a klidu.
PŘEČTENÍ: 6324
PŘEČTENÍ: 5487
