Při vnitřním krvácení se hraje o čas. Proto je poměrně důležité umět poznat příznaky, i když nejste vystudovaný lékař.
Vnitřní krvácení nemusí být jen následek zranění. Často k němu dochází při prasknutí žaludečního vředu, jícnových varixů či nesprávným užíváním léků na ředění krve. Docentka neurologie Elisabeth Breese Marsh, MD si myslí, že určitých příznaků si mohou všimnout i laici, a pomoci tak při život ohrožujícím stavu. Co by například nemělo uniknout vaší pozornosti?
Kdy dochází k vnitřnímu krvácení
Krev v těle proudí cévami. Pokud ale dojde k jejich poškození, vzniká vnitřní krvácení, které není na první pohled nijak patrné. Jedná se zejména o krvácení do oblasti pobřišnice, poplicnice či uvnitř lebky. Nejčastěji k němu dochází v důsledku zranění – může se jednat o zlomeninu kosti, prasknutí sleziny, jater či aorty. Existují ale i chorobné procesy v organismu, jejichž následkem je poškození cév, a s tím spojené vnitřní krvácení. Těmito procesy může být také mimoděložní těhotenství, prasknutí jícnových varixů či žaludečního vředu.
Typické příznaky vnitřního krvácení
Jako prvního si možná všimnete špatně hmatatelného pulsu, bledé a chladné pokožky nebo studeného potu. Vnitřní krvácení doprovází zrychlené a mělké dýchání, postižená osoba může mít žízeň nebo být apatická. Komplikací je šokový stav, kterým tělo na krvácení reaguje. U prasknutí výdutě na břišní aortě se objevuje také bolest v oblasti beder a zad, aneuryzma na mozkové tepně se projevuje náhlou prudkou bolestí hlavy.
Jak můžete pomoci
U vnitřního krvácení se velmi často hraje o čas, je proto třeba co nejrychleji zajistit odbornou lékařskou pomoc. Důležité je také zabránit prochladnutí, takže je vhodné pacienta něčím přikrýt. Dříve se doporučovala tzv. protišoková poloha se zdviženými dolními končetinami. Dnes se od toho upouští, protože tato poloha zvyšuje dechovou námahu a může zhoršit pacientův stav. Zároveň není dovolené podávat cokoliv k pití, vhodnější je otírání obličeje vlhkých kapesníkem. Pokud se jedná o zranění a v ráně vězí cizí těleso, není dobré ho odstranit.
Jak byste si poradili s pacientem, který prodělal mozkovou mrtvici?