Proč se do potravin přidávají „éčka“ a v jakých případech mohou být škodlivá?

Umělá potravinářská aromata a barviva se v současné době hojně používají k posílení přirozených vlastností chemických látek obsažených v potravinách – potravinářská barviva především k tomu, aby potraviny vypadaly lákavěji, zatímco potravinářská aromata zvýrazňují chuť nebo ji přidávají do jinak nevýrazných výrobků. Mnoho odborníků, včetně Katey Davidson, však nyní před všemi umělými potravinářskými aditivy varuje, neboť zůstává stále velkou otázkou, jaký vliv mají na naše zdraví.  

Potravinářská aditiva obecně

Jak už jejich název napovídá, umělá potravinářská aditiva jsou syntetické složky přidávané do potravin, a to především za účelem zvýraznění jejich barvy nebo chuti, prodloužení jejich trvanlivosti nebo jejich dalšího vylepšení. Jde ovšem o syntetické složky, což znamená, že nejsou přírodního původu – všechna potravinářská aditiva jsou proto přísně regulována úřadem FDA, aby bylo zajištěno, že jejich účinky na lidské zdraví nejsou nebezpečné. Rozdělují se na dvě kategorie: 

• Přímé: Přidávají se za určitým účelem, například pro zlepšení textury, kynutí, pojiva nebo barvy a dodávají chuť nízkokalorickým potravinám nebo potravinám bez cukru.
• Nepřímé: Mohou se stát součástí potraviny ve stopovém množství v důsledku balení, skladování nebo jiných manipulačních postupů. V tomto případě musí výrobci zajistit, aby všechny obalové materiály byly bezpečné pro použití.

iZdroj fotografie: Pixabay

Přímé potravinářské přídatné látky jsou z větší části středem zájmu spotřebitelů, a proto je rozdělujeme do dalších dvou kategorií:  

• Přírodní: Přírodní přídatné látky jsou odvozeny z přírodního zdroje potravin, tudíž většina z nich je pro nás přirozená – například z červené řepy se vyrábí přírodní červené potravinářské barvivo. 
• Umělé: Umělé přídatné látky nepocházejí z přírody – například většina vanilkových extraktů se vyrábí z vanilinu, který je vyráběn v chemických laboratořích. Jak přírodní, tak umělé potravinářské přídatné látky však musí splňovat přísné regulační a bezpečnostní předpisy, aby mohly být schváleny pro použití v potravinách. 

Využití potravinářských aditiv

Umělé potravinářské přídatné látky se nachází v mnoha oblíbených potravinách, jako jsou například jogurty, salátové dresinky, slazené i neslazené limonády, pečivo, brambůrky, sušenky a další zpracované potraviny. Proč? Jde především o to, že aditiva dodávají produktům emulgátory, stabilizátory nebo zahušťovadla, které zlepšují kvalitu výrobku a pomáhají vázat složky, jako je olej a voda, čímž vytváří jednotnější texturu a vzhled.

Některé potraviny mohou navíc obsahovat také umělé přídatné látky, které zlepšují jejich nutriční složení. V tomto případě se jedná především o syntetickou kyselinu askorbovou (vitamín C) a kyselinu listovou (syntetickou formu folátu) – ty jsou totiž mnohem stabilnější než jejich přírodní protějšky. Dále je také třeba dodat, že důležitou roli mezi přírodními a umělými aditivy hraje cena, která je obvykle nižší u umělé verze. Pravidelná konzumace těchto výrobků však může mít vliv na naše zdraví. Mezi možné účinky patří:

Poškození střev nebo trávení

Existuje sice jen málo důkazů o tom, že by umělé potravinářské látky schválené úřadem FDA poškozovaly zdraví střev nebo trávení, ale vědci již dříve poukázali na výzkumy, které potvrdily, že častější konzumace těchto látek pravděpodobně souvisí s nárůstem střevních poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku, Crohnova choroba a střevní dysbióza. Některé předběžné výzkumy na myších naznačují, že konzumace umělých sladidel může snižovat rozmanitost střevních bakterií a teoreticky vést k zažívacím problémům.

iZdroj fotografie: Freepik

Přibývání na váze

Přestože umělá potravinářská sladidla neobsahují žádné kalorie, odborníci předpokládají, že mohou přispívat k přibývání na váze. Jde především o to, že svým způsobem mění střevní mikrobiom, což vede ke změnám v metabolismu a regulaci hormonů. Většina umělých sladidel se však během trávení do dolní části střeva, kde se střevní mikrobiom vyskytuje, vůbec nedostane, a proto je nepravděpodobné, že by jejich častější konzumace měla vliv na vaši váhu.  

Vyšší riziko výskytu rakoviny

Některá umělá potravinářská aditiva mohou být spojena s vyšším rizikem vzniku některých typů rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku. Jde především o sloučeniny, které se běžně vyskytují ve zpracovaném mase, protože obsahují mnoho dusitanů a dusičnanů, o kterých je podle vědců známo, že mohou přispívat k tvorbě rakovinných buněk.

Narušení zdraví dětí  

Umělá potravinářská aditiva se používají ke zlepšení vzhledu a chuti mnoha potravinářských výrobků, z nichž nejvíce je určených především dětem. Někteří spotřebitelé si proto kladou otázku, zda některé přídatné látky, jako jsou zejména barviva, mohou nějakým způsobem narušit zdraví dětí. Ačkoliv mnoho odborníků varuje, že nadměrná konzumace těchto látek může vést k hyperaktivitě, poruše pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo poruše autistického spektra, stále není k dispozici dostatek důkazů, které by tuto skutečnost potvrdily. 

Jak často konzumujete potraviny s přidanými aditivy? 

Zdroj: Healthline, NewsMedical