Děti ve vztahu k pandemii koronaviru opakují chování rodičů

V některých jiných státech se však děti do lavic vrátily či vracejí, a tak vyvstává akutní otázka, jak bránit případnému komunitnímu přenosy mezi jednotlivými dětmi i mezi žáky a jejich učiteli.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Roušky a dezinfekce, ale i otevřená okna

Vzhledem k tomu, že málokterá školní budova je koncipována tak, aby výuka ve třídách mohla probíhat s dostatečnými rozestupy mezi jednotlivými žáky, nezbývá než ustoupit z obecně uznávaných pravidel o společenském odstupu. Ve školách po celém světě tak důsledně dbají na používání roušek, někde jsou doporučené i ochranné obličejové štíty.

Lavice, kliky u dveří, školní pomůcky i další předměty se ve školách dezinfikují i několikrát denně a žáci i učitelé jsou nabádáni k tomu, aby si pravidelně dezinfikovali také ruce. Pokud je to jen trochu možné, doporučují školy, aby výuka probíhala s okny otevřenými dokořán. Studie totiž prokázaly, že schopnost viru šířit se v dobře odvětrávaném prostoru je omezená.

Během podzimních měsíců to ovšem znamená, že v tomto období teplota ve třídách klesá pod úroveň, která je člověku příjemná, a děti tak musí při vyučování sedět ve venkovním oblečení. Otázkou je, jak budou školy reagovat na další propad teplot, výuka s otevřenými okny bude třeba v únoru velmi nepříjemnou záležitostí.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Děti opakují chování a názory rodičů

Přístup k pandemii se liší stát od státu, ale i v rámci jedné populace. V České republice stále ještě převládá názor, že koronavirus není takovou hrozbou, jak se veřejně prohlašuje, a řada lidí má dojem, že opatření jsou přehnaná. Přestože veřejné mínění se s nárůstem počtu hospitalizovaných i zemřelých postupně mění, současné společenské klima vystavuje české děti většímu riziku, než jakému čelí jejich vrstevníci ve většině ostatních evropských států.

Britská studie totiž potvrzuje, že přestože děti obvykle mají lehký či bezpříznakový průběh nemoci, riziko jejich nakažení není výrazně nižší než u jiných věkových skupin. Vzhledem k tomu, že děti často přicházejí do úzkého kontaktu s jinými různých z jiných skupin, například v rámci kroužků a zájmových aktivit, může být u nich riziko nákazy dokonce vyšší než u dospělých.

V tomto kontextu se jednoznačně prokázal zásadní vliv rodičů na chování dítěte. Pokud rodiče nepokládají koronavirus za reálnou hrozbu a sami se před ním příliš nebrání, nebo dokonce popírají existenci nemoci jako takové, jejich dítě obvykle nedodržuje školní a další předpisy a doporučení. To se týká například:

• Nevhodného nošení roušky pod nosem
• Nerespektování opatření proti sdružování dětí z různých tříd na chodbách, v šatnách a dalších společných prostorách školy
• Rizikového chování mimo budovu školy