Co jsou pravé neštovice?

Pravé neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem variola. U nakažených způsobuje výraznou vyrážku a horečku s velmi závažným průběhem, který může skončit smrtí nebo doživotními následky. Kvůli závažnosti této nemoci, která si vyžádala statisíce životů, vědci vyvinuli vakcínu, která byla po dlouhou dobu mezi povinným očkováním.

Očkování proti pravým neštovicím

Očkování se provádí aplikováním živého viru, který je velmi podobný viru pravých neštovic. Díky tomu si tělo dokáže vytvořit dostatek protilátek. Vakcína po sobě zanechávala výraznou jizvu v místě aplikace, protože se vakcinace prováděla speciální rozdvojenou jehlou. Do kůže se provedlo několik vpichů, aby se virus dostal do svrchní vrstvy kůže, nikoli do podkoží.

Proč zůstala po očkování jizva?

Jakákoli jizva je konečný proces hojení. Při poranění tělo kůži hojí kožní tkání, která má ale uspořádaná vlákna pouze v jednom směru, nikoli v různých směrech jako zbytek kůže. Jizevnatá tkáň totiž může růst rychleji. Většina lidí si po očkování proti neštovicím odnesla malou kulatou jizvu, která je níž než kůže kolem ní. Občasné svědění nebo napětí kůže okolo je normální. Proč se očkovalo zrovna do paže, když zůstávala viditelná jizva? To proto, že při aplikaci do jiných oblastí vznikalo více nežádoucích účinků.

iZdroj fotografie: Freepik

Jizva po očkování je neškodná

I když se některým lidem může zdát jizva nevzhledná, nehrozí od ní žádné zdravotní nebezpečí. Je proto potřeba dobře zvážit, zda je její odstranění nutné. Ve většině případů jde skutečně pouze o estetické důvody. O své zdraví byste se měli obávat v případě jiných a značně podezřelých kožních výrůstků.

Článek Původ jizvy na levém rameni aneb nehezká vzpomínka na nemoc, která si vyžádala milionů obětí se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Vědecké studie pomáhají poznat chování covidu-19

Když přišla koronavirová pandemie, pustili se vědci ihned do zkoumání chování tohoto viru. Bylo to velmi důležité, protože jejich poznatky pak pomáhaly v léčbě nemoci. Přišlo se třeba na to, že hůře onemocnění snášejí pacienti s přidruženými chorobami, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo nemoci srdce. Zde se předpokládal horší průběh nemoci s nutností hospitalizace a použití plicní ventilace.

I mladí a zdraví trpí následky covidu-19

Oč zajímavější ale bylo zjištění vědců, když přišli na to, že vznikem srdečních problémů jsou ohroženi i pacienti po prodělání covidu-19, kteří byli dosud zdraví a žádné další nemoci neměli. Tito čelí vzniku až 20 různých srdečních a cévních onemocnění. Týkalo se to dokonce pacientů, kteří vůbec nebyli s covidem-19 hospitalizováni. Studie ukázala, že mezi dlouhodobé následky koronaviru patří srdeční selhání, mrtvice, nepravidelný srdeční rytmus, krevní sraženiny, cévní nemoci, perikarditida a myokarditida.

iZdroj fotografie: Pixabay

Problémy po prodělání covidu-19

Po vyléčení z nemoci covid-19 se někteří lidé potýkají s vleklými problémy, jako je dušnost a únava nebo například arytmie, což je pro řadu pacientů velmi nepříjemné. Sledování byli podrobeni pacienti převážně bílé rasy a mužského pohlaví ještě předtím, než byli na covid-19 očkováni. Je zřejmé, že koronavirus může během infekce napadnout srdeční sval, způsobit zánět a vést k poškození srdce. Tato chronická onemocnění budou mít nepochybně negativní vliv na očekávanou délku života.

Jaké dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 jste zaznamenali u sebe či blízkých?

Zdroj: WebMD

Článek I rok po prodělání covidu-19 hrozí vážná onemocnění srdce –⁠ a to i u mladých a doposud zdravých jedinců se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Tiskový brífink EMA 

Z tiskového brífinku Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) byly zveřejněny zajímavé informace ohledně očkování proti covidu-19. Odborníci zde tvrdili, že posilovací dávky vakcíny by rozhodně neměly být podávány příliš v krátkém časovém rozmezí. „Jsme spíše znepokojeni strategií, která využívá opakované očkování v krátkém časovém úseku. Opravdu nelze průběžně podávat posilovací dávku každé 3 nebo 4 měsíce,“ uvedl na briefingu Marco Cavaleri, vedoucí oddělení biologických zdravotních hrozeb a strategie vakcín v EMA.

Cavaleri dodává, že pokud se svět přikloní ke strategii, kdy budou lidé dostávat posilovací dávky přibližně každé 4 měsíce, může skončit většina populace s nedostatečnou imunitní odpovědí, neboť příliš časté očkování může být spíše kontraproduktivní. Izraelští vědci navíc tvrdí, že čtvrtá dávka vakcíny proti covidu-19 zřejmě nevytvoří dostatek protilátek, které by zabránily infekci způsobené variantou Omicron – a to je řeč o zemi, kde je čtvrtá dávka již nějaký čas nabízena osobám pracujícím ve zdravotnictví a lidem starším 60 let.

Imunitní systém potřebuje čas 

Nejeden odborník říká, že je zásadní poskytnout imunitnímu systému čas, aby dokázal zpracovat první sérii očkování. „Je prostě dobře známo, že imunitní systém potřebuje určitý čas na zpracování informace, kterou dostane: podnět z vakcíny nebo přirozené infekce. A pokud ho poté chcete posílit, musíte mu dát určitý čas na „strávení“ této informace, aby mohl optimálně reagovat,“ uvedl k tématu Dr. William Schaffner, odborník na infekční nemoci z Vanderbiltovy univerzity v Tennessee,

iZdroj fotografie: Depositphotos

To, že náš imunitní systém potřebuje nějaký čas k tomu, aby mohl zpracovat první sérii očkování, lze například ukázat na tradiční vakcíně proti hepatitidě B, která se podává v sérii tří dávek. První dvě dávky se podávají s měsíčním odstupem a na třetí se čeká 6 měsíců nebo i déle. Imunitní systém totiž potřebuje nějaký čas, aby zpracoval první sérii dávek a v podstatě „připravil“ své buňky, aby optimálně reagovaly na posilovací dávku. Jak to ale bude se čtvrtou dávkou, to zůstává stále otázkou.

Jak se ke čtvrté dávce očkování proti covidu-19 stavíte vy?

Zdroj: Healthline

Článek Podle evropských orgánů může čtvrtá dávka vakcíny proti covidu-19 spíše škodit se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Šíření a nákaza koronavirem po očkování

Jelikož se tato nákaza neustále zkoumá, přišlo se i na několik zajímavých faktů, které jsou pro lidstvo velice důležité. Odborníci upozornili veřejnost, že imunita proti covidu se objeví přibližně až po 12 dnech od očkování. Zároveň dodávají, že vakcína nezabrání nákaze koronavirem nebo tomu, že byste už jej nemohli šířit. Všem je proto doporučeno, aby i po očkování stále dodržovali hygienická opatření.

iZdroj fotografie: Pixabay

Případy nakažených lidí

Několik lidí se svěřilo s tím, jak přišli k tomuto onemocnění i přesto, že dodržovali veškerá opatření nebo se nechali naočkovat. Například Bonnie Watson Colemanová uvedla, že dostala 1. dávku vakcíny Pfizer a poté se stále snažila izolovat a chránit před nákazou. Je jí 75 let, přežila rakovinu a zmínila se o tom, že se nejspíše koronavirem nakazila ve vnitřních prostorách v americkém Kapitolu dne 6. ledna. Toho dne zde probíhaly nepokoje a ona se ocitla na tomto místě uzavřená na několik hodin.

iZdroj fotografie: Pixabay

Stále na sobě měla nasazenou roušku, ale ostatní lidé ne. O několik dní později byla ona i ostatní lidé testování na covid a výsledek byl pozitivní. Druhý případ se odehrál ve Velké Británii. Zde Colin Horseman dostal první dávku Pfizer ve věku 85 let. Jednalo se o člověka, který se nacházel mezi prvními, kteří si nechají dát vakcínu Pfizer. O několik dní později však dostal tuto nemoc a zemřel. Dva dny před svou smrtí měl dostat druhou dávku.

Nakažení koronavirem hned po očkování

Podle odborníků existuje hned několik důvodů, proč se někteří očkování lidé nakazí tímto onemocněním ještě předtím, než dokončí všechny dávky. V prvním případě mohou být pozitivní a bez příznaků i v době, kdy dostávají vakcínu. Podle studie v časopise New England Journal of Medicine se ochrana po první dávce vakcíny od společnosti Pfizer projeví až po 12 dnech.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dále je nutné si uvědomit, že vakcína chrání pouze před těžkým průběhem nemoci. Pokud se pro něj rozhodnete, můžete dostat covid i poté a zároveň jej šířit mezi ostatní lidi. U očkovaných lidí je prokázáno, že se zmírní projevy koronaviru hlavně po 2. dávce. Odborníci stále nabádají společnost, aby se lidé i přes více dávek chovali, jako kdyby je neměli. Ochrání tím sebe i ostatní.

Jaký máte názor na lidi, kteří chodí i v uzavřených prostorách bez roušky?

Zdroj: Healthline

Článek Dělá stát smysluplná covid opatření? Očkovaní mohou roznášet koronavirus nevědomky a bez úhony se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.

Podpora specifického imunitního systému

Imunitní systém se skládá ze základní dědičné nespecifické imunity, která je dána již při narození. Druhou složkou je specifický imunitní systém, který je vývojově mladší, účinnější a založený na paměťových buňkách. Ty si pamatují setkání s patogenem, a když se s ním potkají znovu, dokážou reagovat velmi rychle a cíleně. Vakcína slouží jako podpora právě tohoto druhého a o něco chytřejšího imunitního systému.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Vpravení oslabeného viru nebo jeho části do těla

Aby tyto paměťové buňky získali předlohu pro to, kdo je vlastně jejich nepřítel, dostává se do těla ve vakcíně oslabený virus. V moderním pojetí dokonce stačí pouze specifický kousek daného viru, čímž se ještě více zvyšuje bezpečnost vakcíny a eliminují se případné vedlejší účinky. Až se tak imunitní buňky setkají s tímto vetřelcem, budou díky očkování přesně vědět, že mají zaútočit.

Jak probíhá testování vakcíny?

Vývoj nové očkovací látky je složitým a komplikovaným procesem. Aby bylo její použití opravdu bezpečné, je před vlastní registrací a uvedením do oběhu podrobena mnoha testům. Většina připravených látek se nezvládne se svými výsledky dostat přes preklinickou fázi testování. Pokud se to však povede, přichází na řadu klinické testování přímo na lidech, kdy se zkoumají případné vedlejší účinky.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Fáze klinického testování:

• První fáze – malá skupina dospělých 20 až 100 dobrovolníků
• Druhá fáze – větší skupina v řádech stovek dobrovolníků
• Třetí fáze – velký počet dobrovolníků v řádech tisíců až desetitisíců

Článek Víte, jak vlastně funguje vakcína? se nejdříve objevil na JakZdravě.cz.