Léčba bakteriálního onemocnění, s nímž si obranyschopnost organismu nedokáže účinně poradit, vyžaduje nasazení antibiotik, která s bakteriemi zatočí.
Zatímco virová onemocnění se léčí bez přispění antibiotik, ta bakteriální velmi často jejich zásah potřebují. Ne vždy je imunita člověka natolik silná, aby zvládla bojovat s nepřítelem v podobě bakterií. Antibiotika na jednu stranu léčí, mohou mít ale zároveň i nepříjemné vedlejší účinky. K nim patří zejména průjem, ale i poškození jater. Lékař Aaron Michael Milstone, MD se zabývá dětskými infekčními nemocemi, které se antibiotiky léčí.
Co jsou to vlastně antibiotika
Antibiotika zabraňují šíření bakterií v organismu, čímž přispívají k účinné léčbě nemoci. Jsou součástí moderní medicíny a díky nim došlo k velkému omezení úmrtnosti na nejrůznější onemocnění. K dispozici bývají v několika formách – jako pilulky, injekce, masti či krémy. Nejčastěji se používají na infekce horních cest dýchacích, záněty močového měchýře nebo záněty žaludku. Po nasazení začínají účinkovat obvykle druhý, třetí den.
Jaké jsou škodlivé účinky antibiotik
I když antibiotika primárně nemoc léčí, mohou způsobit vedlejší nepříjemné účinky. Negativně ovlivňují zejména složení střevního mikrobiomu a poškodit mohou i játra. Udává se, že léčba antibiotiky v trvání jednoho týdne dokáže změnit složení střevní mikroflóry po dobu až jednoho roku. To může vést ke vzniku nadváhy či obezity, častěji však k průjmům.
Jak omezit riziko vedlejších účinků antibiotik
Když si půjdete do lékárny vyzvednout recept na antibiotika, lékárník vám většinou doporučí užívat zároveň i probiotika. Při jejich konzumaci platí pravidlo, že by měla být podávána s odstupem alespoň dvou hodin od podání antibiotik. Pak pomáhají obnovit zdravé bakterie ve střevech, které byly antibiotiky zničeny. Ideální je volit taková probiotika, která obsahují pestrou směs prospěšných střevních bakterií.
Jezte fermentované potraviny
Stejně jako probiotika působí i fermentované neboli kysané potraviny. Patří k nim zakysané mléčné produkty, jako je kefír a acidofilní mléko. Kromě nich lze vsadit na kysané zelí, kombuchu nebo korejské kimchi. I tyto potraviny obsahují zdravé laktobacily, jež pomáhají obnovit střevní mikroflóru.
Vsaďte na potraviny s vysokým obsahem vlákniny
Růst prospěšných bakterií ve střevě pomáhá zvýšit vláknina, kterou se živí. Výsledkem je zdravější střevo a omezení vedlejších účinků antibiotik ve formě nepříjemného průjmu. Zde se jako zdroj vlákniny nabízí celozrnný chléb, hnědá rýže, ořechy, semena, luštěniny (fazole, čočka, hrách), artyčoky, brokolice, banány.
Pozor ale na to, že vysoký obsah vlákniny může zpomalit rychlost absorpce léků, protože zpomaluje rychlost vyprazdňování žaludku. Je proto vhodnější vlákninu zařadit do jídelníčku až po ukončení léčby antibiotiky.
Potraviny snižující účinek antibiotik
Kromě užitečných potravin existují i takové, kterým je lépe se při léčbě antibiotiky vyhnout. Snižují totiž jejich účinek. Sem patří hlavně grapefruit a šťáva z něho, dále potraviny s vysokým obsahem vápníku, který snižuje vstřebávání antibiotik.
Jakou zkušenost s užíváním probiotik během léčby antibiotiky máte vy?