Vědci z tokijské univerzity učinili převratný objev týkající se dlouhověkosti. K jejímu dosažení pravděpodobně stačí jedna zásadní věc.
Vysokého věku se touží dožít řada lidí. Odchod na věčnost s trojmístným číslem označujícím věk je o mnoho lákavější než odchod s číslem dvojciferným (a často i velmi nízkým). Na základě výzkumu vedeného vědci z Lékařské fakulty Univerzity Keio v Tokiu se nicméně zdá, že cesta k „pohádkovému“ věku je otevřená. Vědci se soustředili zejména na zkoumání střevní mikroflóry lidí, kteří přesáhli hranici 100 let. Výsledky, ke kterým došli, jsou překvapivé a rozhodně zajímavé.
Určitý typ střevních bakterií přispívá k dlouhověkosti
Subjekty zkoumanými v rámci výzkumu byli lidé ve třech věkových kategoriích. První skupinou bylo 47 dospělých ve věku 21 – 55 let, druhou skupinou bylo 112 dospělých ve věku 85 – 89 let a třetí skupinu tvořilo 160 dospělých ve věku okolo 107 let. A byli to právě lidé ze třetí skupiny, kteří vědce zaujali nejvíce. Na rozdíl od zbytku osob účastnících se výzkumu se u nich našla unikátní střevní mikroflóra. Badatelé se ji proto rozhodli lépe prozkoumat.
Tato specifická mikroflóra modifikovala ve střevech nejstarších účastníků výzkumu určitý druh trávicí tekutiny produkované játry. Ta je tvořena unikátními sekundárními žlučovými kyselinami, konkrétně kyselinou isoallolithocholovou čili isoalloLCA. Vzhledem k nedostatku informací o původu této kyseliny pátrali výzkumníci hlouběji. Výsledkem bylo zjištění, že isoalloLCA pomáhají vytvořit bakterie čeledi Odoribacteraceae, a zároveň má silné antimikrobiální účinky. Tedy eliminuje nežádoucí střevní bakterie odolné vůči medikaci.
Původ bakterií by mohl být daný stravou a genetikou
Vzhledem k faktu, že zdravý imunitní systém dává svému nositeli vyšší šanci na dlouhý život, není překvapivé, že se lidé produkující isoalloLCA dožívají pokročilého věku. Kromě genetických predispozicí může hrát významnou roli strava, a sice konzumace potravin obsahujících probiotika. Probiotika pomáhají vyživovat množství mikroorganismů ve střevech, tím pomáhají lepšímu trávení a vedou ke zlepšení některých zdravotních obtíží.
Konzumací kefíru, kombuchy, kysaného zelí či jogurtu s živými kulturami tak můžete podpořit své střevní zdraví a možný vývoj specifické bakterie. Je-li tomu opravdu tak, jedná se vskutku o průlomový objev. Vědci nyní plánují výzkum prohloubit a pokusí se ho uvést do širších souvislostí, které by otevřely dveře novým způsobům léčby a zdravého stravování.