Otoky, načervenalá až rudá kůže a časté bolesti: Tak se projevuje krevní sraženina v těle

Krevní sraženiny mohou být velmi nebezpečné, protože mohou blokovat průtok krve a způsobit vážné zdravotní komplikace, jako je hluboká žilní trombóza, plicní embolie nebo srdeční infarkt. Lékařka Nayana Ambardekar, MD proto upozorňuje, že je nezbytné umět rozpoznat příznaky krevní sraženiny a včas vyhledat lékařskou pomoc, abyste se vyhnuli život ohrožujícím stavům.

Krevní sraženiny se mohou změnit v boj o život

Krevní sraženiny mohou vzniknout kdekoli v těle, ale nejčastěji se vyskytují v nohách, jak už jsme ostatně na JakZdravě několikrát zmiňovali. Nemusí vždy představovat hrozbu, někdy se samy rozpustí a vstřebají. Jindy se však uvolní a mohou doputovat do plic, srdce či mozku a zapříčinit život ohrožující stav, který vyžaduje urgentní péči. Je tedy rozhodně lepší krevní sraženiny nepodceňovat a řešit je co nejdříve s lékařem. Nejčastěji vás na přítomnost sraženiny upozorní:

1. Otoky

Jedním z nejčastějších příznaků krevní sraženiny, zejména pak hluboké žilní trombózy, je otok. Objevuje se obvykle v místě, kde sraženina blokuje průtok krve. Otok může být i velmi bolestivý (ale není to nezbytné) a kůže v postižené oblasti může být napjatá a lesklá.

2. Načervenalá až rudá kůže

Dalším výrazným příznakem krevní sraženiny je změna barvy kůže. Kůže nad sraženinou může být načervenalá nebo až rudá. Tato změna barvy je způsobena zánětem a zvýšeným průtokem krve v dané oblasti. Odborníci z Healthline dodávají, že na dotek může být kůže také znatelně teplejší než okolní oblasti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

3. Časté bolesti

Bolest se obvykle objevuje v místě, kde se sraženina nachází, a může být i velmi intenzivní. U hluboké žilní trombózy se může bolest zhoršovat při pohybu nebo dotyku.

Rizikové faktory pro vznik krevních sraženin

Krevní sraženina se může vyskytnout u kohokoli, jisté faktory však riziko jejich vzniku zvyšují. Kromě genetiky, obezity, kouření, hormonální antikoncepce a těhotenství se na jejich vzniku významně podílí dlouhé sezení nebo nehybnost (např. upoutání na lůžko po operaci). Pokud je to tedy jen trochu možné, snažte se dlouhému sezení bez přestávek vyhnout. Jak jsme již na JakZdravě zmiňovali, dlouhodobé sezení  je mimo jiné také významným přispěvatelem ke vzniku mrtvice a infarktu.