Jak lze diagnostikovat demenci skrze moč – konkrétní zápach se objevuje ještě před nástupem Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. V současné době však neexistuje žádný test, který by Alzheimerovu chorobu definitivně diagnostikoval. Jak vysvětluje neurochirurg Seunggu Han, M.D., postup nemoci nelze zastavit ani zvrátit, ale přesná diagnóza může pacientům poskytnout čas na plánování budoucnosti a léčba dokáže nemoc zpomalit a ulevit pacientům od příznaků. Pokud by bylo možné nemoc detekovat ještě v preklinické fázi, medicína by získala před nemocí značný náskok.

Průlomový výzkum

Ze studie na myších vyplynulo, že jedinečný zápach se objevuje těsně před významnými patologickými změnami v mozku souvisejícími s demencí. Identifikace tohoto časného biomarkeru Alzheimerovy choroby by mohla lékařům pomoci diagnostikovat toto vyčerpávající onemocnění ještě před nástupem poklesu mozkové činnosti a zhoršování mentálních funkcí. Podle odborníků by to mohlo otevřít cestu k léčbě, která by zpomalila progresi nemoci.

iZdroj fotografie: Pixabay

Autor studie, Dr. Bruce Kimball z amerického ministerstva zemědělství a Monell Chemical Senses Center, řekl: „Předchozí výzkumy […] se zaměřovaly na změny tělesného pachu způsobené exogenními zdroji, jako jsou viry nebo vakcíny. Nyní máme důkaz, že pachové znaky moči mohou být pozměněny v důsledku změn v mozku, které jsou charakteristické pro Alzheimerovu chorobu. Toto zjištění může mít význam i pro další neurologická onemocnění.“

Průběh studie

Tím, že studie probíhala na myších a Alzheimerova choroba je čistě lidské onemocnění, bylo zapotřebí myši „nakazit“. Aby bylo možné tuto chorobu na myších zkoumat, museli vědci u myší vytvořit modely související mozkové patologie. Jedním z patologických ukazatelů Alzheimerovy choroby je nadměrná tvorba amyloidních plaků v mozku.

A tak vědci napodobují tuto patologii na myších modelech tím, že do myšího genomu vnášejí lidské geny spojené s mutacemi genu pro amyloidový prekurzorový protein. Tyto geny se aktivují a vytvářejí nadměrné množství amyloidních proteinů, což vede k hromadění plaků. Prostřednictvím behaviorálních a chemických analýz studie zjistila, že každý kmen takto upravených myší má močové pachové profily, které se liší od profilů kontrolních myší.

Výsledky studie

Vědci zjistili, že tento zápach nebyl důsledkem žádné nové chemické sloučeniny, ale odráží posun koncentrací stávajících močových sloučenin. Tyto změny v moči byly nezávislé na věku, ale předcházely zjistitelnému množství Alzheimerova plaku v mozku testovaných myší.

iZdroj fotografie: Pixabay

To naznačuje, že charakteristický pach souvisí spíše s přítomností základního genu než se skutečným rozvojem patologických změn v mozku. Ukazuje tedy na budoucí rozvoj Alzheimerovy choroby dříve, než se objeví první změny v mozku a tedy i první příznaky.

Budou zapotřebí další studie

Přesto, že jsou výsledky této studie přinejmenším zajímavé, bude zapotřebí další výzkum, aby se zjistilo, zda se dá aplikovat i na lidi. Dr. Doug Brown, ředitel výzkumu v Alzheimerově společnosti, upozornil, že vzhledem k tomu, že test byl proveden na geneticky pozměněných myších, které plně nereplikují několik důležitých změn pozorovaných v mozku lidí s demencí, nelze bez testů na lidech určit, zda bude možné takovýto způsob preklinické diagnostiky u lidí použít.