Kdy a jak snižovat horečku u velmi malých dětí: Není pravda, že dokud teplota nepřesáhne 38°C, neměly by se podávat léky

Horečka u dítěte patří mezi běžné problémy, které samozřejmě velmi znepokojují rodiče. Když totiž teploměr ukáže vysoké číslo, většina z nich si neví rady, jak zakročit – je lepší podat vhodný lék proti zvýšené teplotě nebo počkat, až teplota překročí 38 stupňů Celsia? Toto konvenční omezení je ovšem způsobeno často opakovaným mýtem. Podle Cameron White by se léčebný zásah při horečce měl řídit nejen číslem na teploměru.

Horečka u malých dětí

Horečka u dětí, jejichž imunitní systém ještě není zcela vyzrálý, je velmi častým příznakem. Nejčastěji se zvýšená čísla u batolat vyskytují při respiračních infekcích virového nebo bakteriální původu (včetně infekcí močových cest), plísňové infekce nebo také u velmi závažných onemocnění. Není proto divu, že se jedná o problém, který je pro většinu lidí důvodem k obavám. Je také důležité zmínit, že vyšší teplota může vést až k febrilním křečím, kterých se mnozí rodiče obávají.

iZdroj fotografie: Unsplash

Zároveň byste si však měli uvědomit, že horečka není váš nepřítel, ale spojenec v boji proti nemocem. Již při malém zvýšení teploty totiž dochází k produkci imunitních buněk, které rozpoznají a následně zneškodní nebezpečné mikroorganismy. To je však také důvod, proč došlo ve společnosti ke vzniku mýtu o tom, že pokud teplota nepřesáhne 38 °C, nemělo by se pacientovi podávat žádné antipyretikum. Většina pediatrů však takový přístup neschvaluje. 

Kdy a jak horečku u dítěte snižovat

Rozhodnutí, zda horečku snížit či nikoliv, byste totiž neměli učinit pouze v závislosti na výsledku hodnot naměřených na teploměru, ale také na tom, jak se dítě cítí. Pokud má dítě vysokou teplotu, ale cítí se jinak v rámci možností dobře, nejspíše mu postačí pár dní klidnějšího režimu a bude brzy zase v pořádku. V případě, že je však dítě letargické, slabé, ospalé, postrádá chuť k jídlu a neustále se třese, pak je užívání vhodných léčiv na místě (přestože teplota nepřesáhla 38 °C). 

Normy teplot, které vám pomohou v orientaci

Bohužel neexistuje jedna konkrétní hodnota. Je proto důležité řídit se podle toho, kde teplotu měříte: 

• Teplota měřená v ústech: normální je 35,5 až 37,5 °C.
• Teplota měřená v konečníku: normální hodnoty jsou 36,6 až 37,9 °C.
• Teplota měřená v podpaží: za normu se považuje 34,7 až 37,3 °C.
• Teplota měřená v uchu: normálně naměříte 35,7 až 37,5 °C.

Při měření teploty na různých místech můžete často zaznamenat odlišné hodnoty, a proto se vždy řiďte výše zmíněnou tabulkou. Na to, jak vysokých teplot by se měl rodič obávat, je však velmi těžké odpovědět jednoznačně. Hodnoty se totiž mohou lišit také v závislosti na dalších faktorech, jako je například věk dítěte, denní doba nebo stres a psychická nepohoda malého pacienta.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Obecně se však udává, že průměrná normální teplota měřená na povrchu těla by měla být 37 °C, přičemž u kojenců a malých dětí je tomu obvykle výše a u starších dětí a dospělých méně. Ve skutečnosti se fyziologické denní kolísání teploty pohybuje mezi 0,5 °C až 1 °C, přičemž nejnižší hodnoty naměříte mezi druhou a šestou hodinou ráno a nejvyšší mezi pátou a sedmou hodinou večer.