Mnozí z vás již nejspíše slyšeli něco o tom, že existuje určitá hodnota BMI. Důležité je však také vědět, co tato hodnota znamená, a zda je to ukazatel vašeho zdraví.
BMI neboli index tělesné hmotnosti je hodnota, která vám prozradí, jaká je míra tělesného tuku ve vašem těle s ohledem na vaši výšku. Podle mnohých je tento jednoduchý ukazatel také ukazatelem zdraví, jiní však tvrdí, že je tato informace pro zjištění zdravotního stavu nedostačující. Jak to tedy skutečně je a co vše vám o vašem zdraví prozradí hodnota BMI, prozradila Katey Davidson, MScFN, RD, CPT.
Co je vlastně BMI
BMI (body mass index) – index tělesné hmotnosti byl poprvé vyvinut v roce 1832 belgickým matematikem Lambertem Adolphem Jacquesem Queteletem. Ten tak vytvořil jednoduchou stupnici, která měla za úkol odhadnout stupeň nadváhy a obezity v dané populaci, a tím pak vládám umožnit lépe rozhodnout, do kterých nemocničních či jiných pomocných center přidělit finanční zdroje a největší podporu.
Tato stupnice je proto založená na jednoduchém matematickém vzorci, jehož výsledek jasně poukazuje na to, zda má člověk „zdravou“ váhu, přiměřenou své výšce. Výsledná hodnota je poté vložena do tabulky, podle které poznáte, zda je vaše váha optimální, nebo naopak příliš vysoká či nízká.
Tabulka pro zjištění optimální váhy
Na počátku všeho tedy stojí lehce vypočitatelný vzorec, který můžete zkonstruovat jak v kilogramech, tak také v librách. Jedná se tedy o:
BMI = hmotnost (kg/libry) / výška (metry/palce)
Výsledné číslo však ještě nic neznamená. To je totiž nutné vložit do tabulky, a podle ní zjistit, které kategorii vaše váha odpovídá a zda je optimální na základě vaší výšky. Pro samotný výpočet a zjištění můžete použít například online kalkulačku (tu poskytuje také Národní institut zdraví) nebo navštívit svého lékaře. Tabulka, která je potřebná, poté vypadá nějak takto:
Rozsah BMI | Klasifikace | Riziko špatného zdraví |
méně než 18,5 | podváha | vysoké |
18,5 – 24,9 | normální váha | nízké |
25,0 – 29,9 | nadváha | nízké až střední |
30,0 – 34,9 | obézní třída I (středně obézní) | vysoké |
35,0 – 39,9 | obézní třída II (silně obézní) | velmi vysoké |
40 a více | obézní třída III (extrémně obézní) | extrémně vysoké |
Výsledná BMI hodnota
Po zjištění konkrétní hodnoty daného testovaného člověka, a jejím následném přiřazení do tabulky, přichází na řadu kompletní vyhodnocení výsledku. Pokud je tedy vaše BMI normální, a máte tedy optimální váhu, nejspíše se ničeho nemusíte obávat. Pokud vám však vyšel některý z rizikových výsledků, připraví vás váš lékař na určité změny, které by ve vašem životním stylu měly nastat.
Nejčastěji se jedná zejména o změnu stravovacích a pohybových návyků, a to právě podle toho, který z problémů u vás byl vyhodnocen. U podvýživy se tedy jedná o postupné zvyšování kalorického příjmu, u obezity o radikální změnu jídelníčku, a podle závažnosti také o zařazení tréninkových aktivit do vašeho životního harmonogramu.
BMI a celkový zdravotní stav
Co se však týče hodnoty BMI a přesného zhodnocení zdravotního stavu, je nutné říct, že pouze tento výsledek nestačí. Ten totiž poukazuje na to, jakou váhu byste měli optimálně mít podle vaší výšky, nezahrnuje však celou řadu dalších, velmi důležitých, faktorů. Mezi ty se řadí například věk a konkrétní zdravotní předispozice jedince jako takového.
Není proto dobré držet se pouze tohoto čísla, ale připočíst k němu i další okolnosti. Jiné je to totiž vždy u lidí vyššího věku nebo u dětí ve vývinu, nebo dokonce u lidí, kteří trpí nějakou nemocí či jiným zdravotním omezením. No a v neposlední řadě také záleží na tom, jak se vy sami cítíte ve svém těle a jak se vnímáte.