Ztráta pozornosti v práci může vést k chybám, škodě nebo újmě na zdraví. Univerzitní experiment ukázal, čím může být tato ztráta způsobena.
Možná se vám už také někdy stalo, že jste mluvili s vaším známým a najednou jste vůbec nevěděli, o čem byly jeho poslední dvě věty. Často se to stává na místech, kde je opravdu jednoduché nechat se rozptýlit, a vy tak naprosto ztratíte pozornost. Konečně se podařilo odhalit, co by za tím mohlo stát a jak je možné eliminovat takové výpadky.
Nelze sledovat vlastní pozornost
Z jedné z posledních studií prováděné na univerzitě Princeton došli studenti k závěru, že sledované subjekty často sami nevědí o tom, že právě přestali dávat pozor. Schopnost zaměřit se na plnění jednoho úkolu je však závislá na více faktorech, jako je genetika, prostředí, ve kterém se nacházíte nebo předešlé zkušenosti každého jednotlivého člověka.
Pokud předpokládáte, že je potřeba ke zlepšení pozornosti asistence další osoby, hádáte správně. Studenti na univerzitě pokládali účastníkům jednoduché úkoly, a když jim přístroje měřící mozkovou aktivitu ukázaly, že dochází k poklesu, zadali jim práci těžší. Ta donutila subjekty vyvinout větší úsilí při řešení úkolu, čímž se jejich mozková aktivita opět navýšila.
Potřebujete kontrolu
Jedním z výsledků studie bylo, že sledovaným osobám se zvýšila aktivita, pokud řešily těžší úkoly, zároveň ale také, když s nimi výzkumníci občas promluvili. Z toho lze usuzovat, že pokud je člověk při práci pod větším dohledem, má tendenci se více soustředit, než kdyby kontrolován nebyl. Samozřejmě není možné zaměstnanci koukat přes rameno stále, to by jej mohlo naopak znervóznit.
Výzkum tedy ukázal, že lidský mozek má tendenci ztrácet na ostražitosti, když řeší jednodušší úkoly, a když je člověk zrovna bez dozoru. Zmíněná studie na univerzitě stále pokračuje a tentokrát si klade za cíl zjistit, jak by bylo možné zaměřit své smysly plně na konaný úkol. Autoři celého projektu si však uvědomují, že člověk není stroj a nemůže být v pozoru neustále po celý den.