Kdy přesně je člověk opravdu mrtvý? Věčný život a dlouhověkost může být jednoho dne realitou

Člověk si většinu věcí spojených se smrtí vysvětloval především pomocí víry, náboženství a určité předzvěsti toho, co se stane s naší myslí nebo duší poté, co vydechneme naposled. Jedni naprosto odpírají, že by kdy člověk něco jako duši měl, jiní věří, že se po smrti ocitneme na lepším nebo horším místě a další věří v převtělení, je však velmi těžké říct co přesně se stane.

Místo, odkud není návratu

Podle vystupujících na TED-Ed by měl bod zlomu nastat tehdy, kdy se člověk ocitne za hranicí, z níž se nelze vrátit – tehdy jsme opravdu po smrti. Existují případy lidí, kteří zažili mozkovou smrt nebo zástavu srdce, ale i tak se podařilo je vzkřísit a opět přivést zpátky k životu. Právě okamžik, kdy toto již není možné by měl představovat ten pomyslný můstek ke smrti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Je však možné přesně říci, kdy tento okamžik nastane? Kdybychom o tom mluvili čistě z vědeckého hlediska, tak smrt nastane tehdy, kdy všechny buňky v lidském těle podlehnou entropii. Tento termín označuje stav, v němž je znemožněna distribuce glukózy a kyslíku mezi buňkami. Jakmile nastane entropie v celém těle, dostane se tělo za hranici návratu a člověk definitivně umře.

Nesmrtelnost v nedohlednu, ale cesta je

V současné době není možné dosáhnout věčného života, nicméně vědci se domnívají, že by mohla existovat cesta. Způsob, jak přežít dlouhé roky by mohl být ukryt v technologii, pomocí níž byste udrželi své buňky stále mladé nebo jim umožnili se neustále množit ve stejné kvalitě jako dříve. Potom by lidské tělo nestárlo, nesláblo, a vydrželo věky ve stejném stavu.

iZdroj fotografie: Unsplash

Dalším způsobem, jak přežít vlastní smrt, by mohlo být předcházení entropii po vážném zranění. Jakmile by vědci přišli na to, čím by mohli zajistit neustálé zásobování buněk v těle glukózou a kyslíkem, mohli by zajistit, že člověk neumře do doby, než přijdou na to, jak jej znovu přivést k vědomí. To by pomohlo nejen jednotlivcům, ale také celému zdravotnictví.

Zdroj: Stientific American