Horečka a zvýšená teplota je předzvěst zdravotních komplikací a přicházející nemoci. Je třeba ji pravidelně kontrolovat a v případě nouze zahájit léčbu nebo klidový režim.
Zvýšená teplota se počítá od hodnoty sedmatřiceti stupňů, horečnaté stavy pak od osmatřiceti. Pokud problémy do dvou dnů i přes nasazenou léčbu pomocí tablet, obkladů nebo pomocníků z přírody neodezní, je třeba vyhledat lékaře. Odhalení zvýšené teploty je ale zcela zásadní. Naštěstí jde rozpoznat i bez klasického a digitálního teploměru jen pomocí doteků a měření. Pravidla jsou jednoduchá a účinná.
Čelo není jediný indikátor zvýšené teploty
Pokud cítí druhý člověk horkost, první cesta k ověření je přes dlaň přiloženou na čelo. Pokud máte běžnou tělesnou teplotu, na omak lze během chvilky rozpoznat i drobné zvýšení. Mnohem efektivnější je ale sáhnutí na oční víčka nebo rty. Kůže na nich je mnohem jemnější. Horkost, která prostupuje tělem, se projeví rychleji a silněji a odhalí každé kolísání teploty. Tato metoda je vhodná pro děti i dospělé.
Samovyšetření je snadné
Potřebujete-li změřit teplotu u sebe samotného, je to o něco složitější. Jen těžko byste mohli horkou dlaň přikládat na horké čelo a objektivně posoudit, jestli se o vás pokouší horkost. Složte dlaně do „misky“ a přitiskněte na ústa. Pomalu vydechněte. Při zvýšené teplotě vás horko vycházející z úst ujistí o začínajících zdravotních problémech. Horko se totiž zarazí o hranu nosu.
Obejměte zápěstí a počítejte
Tuto metodu může člověk provádět na druhých i sám na sobě. Každý stupeň tělesné teploty navíc zvyšuje počet tepů za minutu zhruba o deset. Pokud jste napočítali o dvacet úhozů víc, než je vaše běžná tepová frekvence, s největší pravděpodobností se horečka blíží devětatřiceti stupňům. Zjištěnou hodnotu je dobré si ověřit výše zmiňovaným vydechnutím do dlaně nebo pohmatem na čele a očních víčkách a rtech, kde se změny projeví nejrychleji.