Bílé pečivo: Jaké nebezpečí ve skutečnosti hrozí, pokud ho jíme na denní bázi?

To, že se chléb již nevyrábí původní recepturou, není žádným tajemstvím. V minulosti bylo pečivo zdravé a výživné, v dnešní době si za zdravý chléb značně připlatíte. Nejen, že je konzumní chléb mnohem méně chutný než chléb kváskový, ale droždí, které se při jeho pečení používá, není pro lidský organismus právě nejlepší. Jak vysvětluje výživová specialistka Kaitlyn Berkheiser, sloučeniny jako niacin a tyramin, které bílé pečivo obsahuje, mohou být pro některé jedince nebezpečné (např. pro osoby s Crohnovou chorobou a děti), neprospívá však ani zdravým lidem.

Historie chleba

Lidé už téměř zapomněli na chuť pravého chleba. Chléb se v dávných dobách vždy pekl pouze z kvásku. Všechny složky kvásku jsou čistě rostlinného původu a způsobují proces kynutí. Kvásek se připravuje pouze z žitné mouky a vody. Použití kvásku obohacovalo tělo o vitamíny, enzymy, biostimulanty a především ho okysličuje. Díky tomu se tělo stává energickým, výkonným a odolným vůči nachlazení a dalším nemocem.

iZdroj fotografie: Unsplash

Neexistují žádné přesné informace o tom, kdy byly kvasnice poprvé použity k pečení chleba, ale nejstarší záznamy pocházejí ze starověkého Egypta. Směs mouky a vody byla ponechána v teple a kvasinky, které jsou v mouce přirozeně obsaženy, způsobily, že před pečením zkvasila. Chléb, který byl z tohoto těsta vyroben, byl lehčí a chutnější než tvrdé placky vyrobené bez kvasnic. Jedním z dalších způsobů získávání kvásku bylo použití piva, respektive pivovarských kvasnic.

Chléb z pivovarských kvasnic

V 19. století získávali pekaři chleba kvasnice od pivovarů, z nichž vyráběli sladce kvašené chleby. Tento postup známý jako holandský (protože holandští lihovarníci byli první, kdo začal prodávat droždí komerčně) se rozšířil po celé Evropě. Tebbenhof byl první, kdo v roce 1825 našel způsob, jak z kvasnic vyrobit kostku pomocí extrakce vlhkosti. V roce 1867 použil Reiminghaus filtrační lis, který umožnil zdokonalit průmyslovou výrobu pekařského droždí. Tento postup se nazývá vídeňský a rozšířil se po celém evropském trhu. Pekařské droždí se používá dodnes.

iZdroj fotografie: Pixabay

V polovině 40. let 20. století se po válce plošně přešlo z chmelového kvasu na droždí. A to se k výrobě klasického chleba používá i dnes. Již v roce 1990, na druhém světovém fytoterapeutickém kongresu v Praze, profesor Larbert se znepokojením hovořil o škodlivých účincích bílého chleba na zdraví. Dlouhodobá konzumace takového chleba vede k řadě onemocnění popsaných jako hemogliáza. Tato porucha se projevuje bolestmi hlavy, ospalostí, podrážděností, zažívacími problémy, zpomaleným myšlením, sníženou sexuální aktivitou a zvýšenou viskozitou krve.

Negativa bílého pečiva

Jak vyplývá z mnoha výzkumů, nedostatek hlavních živin v chlebu může vést ke snížení imunity a mnoha onemocněním. Problematické je obzvláště vysoká konzumace bílého pečiva u dětí. Bílé pečivo děti jedí nejen doma, ale i v dětských zařízeních, jako jsou školky a školy, a dokonce i v zdravotních zařízeních, čímž se tvoří základ pro dětské nemoci a stravovací návyky obsahující rohlíky a jiné bílé pečivo z hladké mouky. 

Naproti tomu, při použití chlebové mouky z hrubého mletí, si mouka zachovává minerální látky, vitamíny a vlákninu v plném objemu. Čím je mouka hrubší a tmavší, tím je v ní více vlákniny, takže je chléb zdravější a výživnější. Vláknina snižuje krevní tlak, zlepšuje trávení, normalizuje hladinu cukru v krvi, snižuje hladinu cholesterolu a snižuje riziko aterosklerózy.