Fóbie z jehel by se neměla zlehčovat. Pro její zvládání existuje terapie i léky, ale dá se překonat i bez nich

Trypanofobií neboli chorobným strachem z jehel trpí asi 4 % populace, podle jiných zdrojů však může být postižen až každý čtvrtý dospělý. Jak vysvětluje klinický psycholog Timothy J. Legg, PhD, příčina tohoto strachu, který se vyskytuje v mnoha různých podobách, není stále ještě plně objasněna, ale je pravděpodobné, že hlavní roli při vzniku fobie mohou hrát špatné zážitky z dětství nebo z léčby v mládí.

Pět podtypů trypanofobie:

Trypanofobie se dělí na několik podtypů:

Vazovagální trypanofobie

Tento typ zahrnuje takzvanou vazovagální reakci. Jedná se o stav, kdy člověk pociťuje náhlé zvýšení a následné snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Změny srdeční frekvence a krevního tlaku mohou způsobit mdloby.

Asociativní trypanofobie

Asociativní trypanofobie je typ trypanofobie spojený s traumatickou událostí. Osoba s tímto strachem z injekcí mohla například zažít lékařský zákrok, který byl extrémně bolestivý, nebo měla těžkou reakci na předchozí injekci. Nebo (méně často) byla svědkem takové reakce či události. Bez ohledu na konkrétní detaily je tento typ způsoben asociací mezi injekcemi a negativní zkušeností.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rezistentní trypanofobie

Příčinou tohoto typu mohou být předchozí zkušenosti s jehlami, které vyžadovaly omezování, nejčastěji v dětství. U tohoto typu trypanofobie existuje strach jak z jehly, tak z kontroly nebo omezování.

Hyperalgetická trypanofobie

Tento typ je spojený se zvýšeným pocitem fyzické bolesti nebo zvýšenou citlivostí na fyzickou bolest. Bývá častější u dětí, protože děti mají tendenci pociťovat fyzickou bolest při injekcích intenzivněji než dospělí.

Zvýšenou citlivost nebo bolest z jehel a s ní spojený strach může způsobit nebo zesílit také zranění, zánět, stres, artritida, autoimunitní stavy, chronická onemocnění nebo nepříznivé zážitky z dětství. U tohoto typu trypanofobie souvisí strach z injekcí spíše s fyzickou bolestí než se samotnou jehlou nebo injekcí.

Zástupná trypanofobie

Zástupná neboli vikární trypanofobie zahrnuje extrémní strach z injekcí, když setkání s jehlou zažívá někdo jiný. Osoba trpící zástupnou trypanofobií může při sledování injekce u někoho jiného pociťovat stejné příznaky jako ostatní typy, včetně vazovagální reakce. Stejně tak může být trypanofobie způsobena tím, že je svědkem traumatické zkušenosti s jehlou nebo lékařským zákrokem u někoho jiného.

Strach z jehel je častější u dětí

Výzkumy ukazují, že fobie z jehel je u dětí častější než u dospělých: mohou jí trpět až dvě ze tří dětí, což je problematické, protože děti jsou při povinném (i nepovinném) očkování vystaveny jehlám častěji než kdokoli jiný, zejména do konce předškolního věku.

iZdroj fotografie: Freepik

Jak si usnadnit situaci

Možnosti léčby trypanofobie zahrnují terapii a léky. Existují také strategie zvládání, které mohou pomoci strachu a úzkosti předcházet a zmírnit jejich závažnost, když se objeví. S trypanofobií se můžete pokusit bojovat i bez pomoci odborníka – zde je několik tipů, které vám pomohou:

• Informujte o svém problému zdravotnický personál, aby věděl a pochopil, proč děláte to, co děláte, a mohl vám situaci usnadnit.
• Když jdete na krevní test nebo na očkování, nesledujte lékaře, jak očkovací látku natahuje do stříkačky a při samotném vpichu se dívejte jinam.
• Pokud máte možnost, vezměte s sebou na tyto zákroky osobu, které důvěřujete.
• Vědomě odvraťte pozornost od situace.
• Pokud na vás jdou v těchto situacích mdloby, nechte si zákrok provést vleže.
• Cvičte uklidňující dechové techniky.
• Namísto toho, abyste nervozitou napínali svaly, vědomě je uvolněte, protože tak bude vpich méně bolestivý.
• Na místo vpichu aplikujte anestetikum.

Nezlehčujte problém dětí

Dětem je vhodné věnovat zvláštní pozornost v situacích, kdy se mohou setkat s injekční jehlou: může to zabránit fobiím v pozdějším dospělém věku a také to pomáhá budovat důvěru ve zdravotnický personál. Navíc jdete nad rámec vztahu důvěry mezi dítětem a rodičem tím, že je nebudete držet v šachu a nutit je k injekci, ale budete s nimi jednat jako s kompetentními partnery.

S dítětem je vhodné situaci dopředu probrat, upřímně jim říci, že vpichy mohou být nepříjemné, ale také dodat, proč se vyplatí je vydržet. Umožněte dítěti, aby si na očkování nebo krevní testy vybralo pohodlné oblečení, případně i oblíbenou hračku, zatímco vy jste s ním, držíte ho za ruku a rozptylujete ho. Pomohou jim také dechová cvičení. Co rozhodně nepomáhá, je zlehčování strachu – a to ani u sebe, ani u dítěte, ani u kohokoli jiného.