Celiakie má navzdory rozšířené představě i množství jiných příznaků, než jsou jen bolesti břicha a průjem. Může vás trápit i únava, deprese či vyrážka.
Intolerance na lepek, známá také jako celiakie, je autoimunitní onemocnění, které postihuje stále větší procento populace. Nutriční specialistka Jerlyn Jones, MS vysvětluje, že tento stav je charakterizovaný nežádoucími reakcemi na lepek, skupinu bílkovin obsažených v pšenici, ječmeni a žitu. I když je celiakie obecně spojována hlavně s trávicími problémy, intolerance na lepek může mít širší spektrum příznaků, které mohou zahrnovat i únavu a kožní potíže.
Intolerance lepku není jen o zažívacích potížích
Nesnášenlivost lepku se velmi často projevuje bolestmi břicha, průjmem či nevolností. Byla by však obrovská chyba limitovat příznaky pouze na zažívací potíže. Jak vysvětlují lékaři z ClevelandClinic, celiakie se může projevovat i psychickými příznaky (např. úzkosti či deprese). Můžete trpět bolestmi kloubů a hlavy, únavou a slabostí či, jak jsme již na JakZdravě ostatně zmiňovali, vyrážkou a dalšími kožními projevy.
Je důležité si uvědomit, že příznaky intolerance na lepek se mohou u jednotlivých osob lišit. Mohou se objevovat i v různých kombinacích a také se v průběhu času měnit. Někteří lidé mohou trpět trávicími problémy, zatímco jiní se mohou potýkat především s kožními potížemi nebo únavou. Pokud máte podezření, že trpíte intolerancí na lepek nebo máte některé z výše uvedených příznaků, je důležité je konzultovat s lékařem. Správná diagnóza a léčba mohou vést k významnému zlepšení životní kvality a zdraví jedince s celiakií.
Celiakie postihuje častěji ženy
Celiakie je autoimunitní onemocnění. Odborníci z NHS vysvětlují, že v tomto případě považuje imunitní systém látky obsažené v lepku za hrozbu a napadá je. Což poškozuje střeva a narušuje schopnost přijímat živiny z potravy. Stejně jako u jiných autoimunitních onemocnění, ani v případě celiakie není jasné, proč se to děje. Ale jak jsme na JakZdravě zmiňovali již v souvislosti s diabetem, i zde se zdá, že svou roli hraje kombinace genetiky a životního prostředí.
Onemocnění se může rozvinout v jakémkoli věku a častěji se vyskytuje u žen, osob s jiným autoimunitním onemocněním (např. onemocnění štítné žlázy či diabetes 1. typu) a samozřejmě u lidí, kteří mají celiakii v rodině. Jedinou možnou léčbou je důsledné dodržování bezlepkové diety.