Naučte se, jak správně zhodnotit výsledky naměřené na tlakoměru, abyste věděli, kdy je čas vyhledat lékaře. Je to jediný způsob, jak včas odhalit odchylky od normy.
Velmi důležité informace o vašem zdraví poskytuje právě krevní tlak. Kromě kontrol u lékaře si ho můžete měřit pravidelně i doma. Měli byste ale znát hodnoty krevního tlaku, abyste dokázali poznat, kdy se váš tlak vymyká normám. Edukační specialistka a profesorka univerzity pro zdravotní sestry Chris Young zdůrazňuje, že lidé, kteří si tlak měří doma, by měli nejen dobře ovládat zásady a techniku měření, ale také znát správné údaje, které odpovídají jejich věku a zdravotnímu stavu. Jedině tak mohou spolehlivě vyhodnotit, kdy se jedná o vážný stav.
Normální krevní tlak
Normální krevní tlak se u každého člověka liší podle pohlaví a věku. Za vysoký krevní tlak se považuje až jeho trvalé zvýšení nad hodnoty 140/90 mm Hg zjištěné alespoň ve dvou, ze tří měření. O nízkém tlaku hovoříme, klesnou-li hodnoty pod 100/60 mm Hg.
Krevní tlak podle věku a pohlaví
Jednoduchá orientační tabulka vám napoví, jestli je váš krevní tlak v pořádku s ohledem na váš věk a pohlaví.
| Věk | Rozmezí hodnot u mužů | Rozmezí hodnot u žen |
|---|---|---|
| 20 – 40 let | 105-135/73-84 mm Hg | 117-123/77-82 mm Hg |
| 40 – 50 let | 112-139/79-88 mm Hg | 125-127/83-84 mm Hg |
| 50 – 60 let | 116-147/81-91 mm Hg | 129-131/85-86 mm Hg |
Krevní tlak seniorů může vykazovat výchylku v systolickém tlaku. Jde o izolované zvýšení systolického tlaku v důsledku snížení pružnosti velkých a středně velkých tepen ve stáří. Odborně se tento stav nazývá pružníková hypertenze.
Jak se projevuje vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak se dá zjistit a diagnostikovat jedině pomocí měření. Upozornit vás na něj mohou i nenápadné příznaky, nad kterými lehce mávnete rukou. Proto se hypertenze (vysoký krevní tlak) někdy označuje jako „tichý zabiják“. Pokud se u vás objeví následující obtíže (dvě a více), které trvají už delší dobu, bude lepší zkontrolovat si tlak pomocí domácího měření nebo u lékaře.
Jde především o:
- bolest hlavy,
- únavu,
- tlukot srdce (palpitace),
- potíže se soustředěním,
- potíže s pamětí,
- problémy se spaním,
- závratě,
- hučení v uších,
- časté krvácení z nosu,
- otoky končetin,
- neurotické obtíže (úzkost, strach, deprese, atd.)
Když už je tlak zvýšen trvale
Pokud je tlak zvýšený dlouhodobě, dochází ke změnám ve struktuře srdce, ledvin a na očním pozadí. Jsou to změny, které odhalí lékaři na speciálních přístrojích. Když započne léčba vysokého tlaku v této fázi, stále nehrozí porucha funkce zmíněných orgánů.
Rizika neléčené hypertenze
Jestliže se vysoký tlak neléčí, kromě změn na orgánech se přidá i porucha jejich funkce. To může vést k závažným a život ohrožujícím stavům, jako je srdeční nedokrevnost, infarkt myokardu nebo srdeční selhání. Následkem vysokého tlaku netrpí jen srdce. U neléčené hypertenze se zvyšuje riziko krvácení do mozku a vzniku mozkové mrtvice. Projevy na očích vedou k postižení sítnice, což může skončit slepotou. Na vysoký tlak jsou velmi citlivé ledviny, které při trvale neléčené chorobě nedostatečně odvádí svou funkci a hrozí jejich postupné selhávání.
Jedině měření
Příznaky vám mohou napovědět, ale jediná cesta, jak odhalit vysoký tlak, je pomocí tlakoměru. V rámci preventivní prohlídky kontroluje tlak praktický lékař, u žen navíc gynekolog. Změřit si ho můžete ale i doma. Tlakoměry jsou volně prodejné a cenově dostupné. Před domácím měřením si pečlivě prostudujte návod k přístroji a dodržte správné zásady pro měření krevního tlaku, abyste nedostali zkreslené výsledky. Pokud si nebudete naměřenými hodnotami jistí, raději navštivte svého lékaře.
Zdroj: Healthline
Jak často si měříte tlak?
