Tato volně rostoucí léčivka se používá již od nepaměti. Nejčastěji ji využijete při dýchacích obtížích a pro podporu hojení ran. Uleví vám však i při bolesti způsobené zánětem ucha.
V posledních letech se lidé stále častěji vracejí k přírodním lékům a lidové léčbě, protože nemá vedlejší účinky a nezatěžuje organismus tak, jako léky chemické. U mnoha léčivých rostlin se jejich účinnost podařilo ověřit i pomocí moderní vědy. Výzkumy často ukazují, že přírodní léčba je stejně účinná jako průmyslově vyráběné léky, někdy dokonce i účinnější. Nejinak je tomu u jitrocele, který používali již staří Řekové a Římané například proti zánětům kůže, oparům a dokonce jako protilátku proti vzteklině.
Všestranný jitrocel
Jitrocel se zdá být velmi všestranným doplňkem lékárničky, protože účinkuje jako antihistaminikum, antimykotikum, antioxidant, analgetikum a dokonce i jako mírné antibiotikum. Jako antihistaminikum je jitrocel velmi účinný při žahnutí kopřivou nebo při bodnutí hmyzem.
Přikládání listů jitrocele přímo na kůži napomáhá hojení ran, snižuje jejich bolestivost a léčí i případné záněty. Pomáhá léčit též poranění kůže, která nejsou způsobena zraněním, ale například ekzémem. Z listů lze také připravit čaj, který působí jako účinný lék proti kašli, pomáhá při bronchitidě, zápalu plic, astmatu i tuberkulóze. Čaj či sirup z jitrocele pomáhá i při zažívacích potížích a napomáhá správné funkci jater.
Jitrocel na zánět středního ucha
Jitrocel je údajně také velmi účinný při bolesti ucha způsobené zánětem. K tomuto účelu jsou vhodné čerstvé zelené listy. List jitrocele utrhněte, očistěte a naplocho stočte. Pokud jsou listy příliš malé, můžete jich použít více najednou. Vnější část listu mírně nařízněte, snáze se z něj tak uvolní účinná látka. Naříznutá část by měla být v kontaktu s bolestivým místem. Stočený naříznutý jitrocel si vložte do ucha a po 5 minutách jej vyjměte. Tento postup opakujte tři dny po sobě a bolesti ucha by měly zcela zmizet.
Kdy a kde sbírat jitrocel a jak jej zpracovat
Jitrocel běžně roste podél cest i v parcích, takže ho seženete skutečně velmi snadno. Snažte se jej však sbírat na místech, která nejsou příliš frekventovaná, tedy co nejdále od silnic, měst a obecně míst, která jsou znečištěná. Nejlepší je sbírat jej v období od května do srpna, ještě před květem.
Čerstvé listy můžete přikládat přímo na kůži nebo z nich udělat pastu (můžete ji namíchat i s jinou léčivkou). Z listů můžete vyrobit sirup, který se nejčastěji používá proti kašli. Listy můžete pro pozdější použití i nasušit, ideálně přímo na slunci a vcelku. Sušení by mělo být co nejrychlejší. Listy pak uložte do větší nádoby a uchovávejte na suchém a tmavém místě. V zimě je pak můžete použít na výrobu čaje nebo smíchat například s medem a udělat z nich obklad na rány.