Jaké účinky může mít půst na vaše zdraví?

Mnohé vědecké studie potvrzují příznivé účinky pravidelného půstu. Jeho držení však není vhodné pro každého.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Mohlo by se zdát, že půsty patří k novějším nástrojům, jak zlepšit zdraví či docílit vysněné postavy. Tak tomu není. Jejich dodržování je součástí náboženských tradic. Období bez jídla sehrály významnou roli také v lidské evoluci. Díky nim se naše tělo stalo odolným vůči těmto změnám. Výzkumy zabývající se proměnami DNA v průběhu historie poukazují na to, že schopnost vydržet bez jídla je zakódovaná v naší genetice.

Přerušovaný půst a jeho benefity

Nejčastěji aplikovaným typem půstu je půst přerušovaný. Je tomu tak i proto, že patří k těm dlouhodobě udržitelným. Diety na něm založené jsou postavené na omezeném množství času, po který dochází k přijímání potravy. Důraz však není kladen na to, jaké potraviny jsou konzumovány.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Jeho pravidelné dodržování podporuje správný metabolismus, činnost mozku a srdce. To však není ani zdaleka vše. Klinické testy provedené na myších ukázaly, že pravidelný přerušovaný půst působí proti cukrovce i jako prevence rakoviny. V průběhu něj dochází také k posílení buněk v rámci celého těla – ty se díky tomu stávají odolnějšími. 

Typy přerušovaného půstu

Nejznámějšími příklady přerušovaného půstu jsou 16:8 a dieta 5:2. Jak použité číslice napovídají, první z nich stojí na omezení doby konzumace jídla a sladkých nápojů v rámci 8hodinového „okna“. Po zbytek dne je vhodné pít pouze vodu či neslazené čaje.

Během diety 5:2 je možné 5 dní v týdnu jíst normálně bez omezení, zbylé 2 dny dochází k omezení množství kalorií na 500 kalorií u žen, u mužů na 600 kalorií.

Jak půsty fungují?

Při každém snížení množství kalorií dochází k změnám v rámci celého těla. Zásoba glukózy v krvi klesá, v důsledku čehož následně dochází k přeměně nahromaděné glukózy (glykogenu) v energii. Je-li veškerý glykogen spotřebován, začne tělo produkovat energii spalováním tuků, posléze svalové hmoty.

Při delších půstech se tělo dostane do stavu ketózy. Během něj se tuky stávají primárním zdrojem energie, tudíž jejich spalování probíhá rychleji. Zároveň dochází ke zvýšení kyselosti krve, častými jevy jsou pak zápach z úst či únava. U dlouhodobého stavu ketózy hrozí poškození ledvin a jater.

Pro koho nejsou půsty vhodné?

Před dlouhodobými půsty se poraďte se svým lékařem. Tento typ stravování není obecně vhodný pro lidi, kteří si prošli některou z poruch příjmu potravy, diabetiky nebo těhotné a kojící ženy. Na pozoru by se měli mít také jedinci trpící nízkým krevním tlakem či anémií. Problém může nastat při dlouhodobém užívání léků na předpis.