Spotřeba antibiotik v Česku výrazně vzrostla. Vyhazování nepoužitých léků do životního prostředí zvyšuje antimikrobiální rezistenci

Spotřeba antibiotik i antimykotik celosvětově vzrůstá. Jedním z důvodů je i antimikrobiální rezistence, na kterou dlouhodobě upozorňuje uznávaná medicínská publicistka Dana K. Cassell a v posledním desetiletí i mnoho lékařů a zdravotnických organizací. Důsledkem této rezistence je totiž to, že se bakterie, houby, ale i viry stávají odolnějšími a léčba je pak mnohem náročnější, protože na ně běžná léčiva zkrátka nezabírají.

Vzrůstá spotřeba antibiotik

Zatímco v minulých letech byla spotřeba antibiotik v Česku mírně pod evropským průměrem, v poslední době jejich spotřeba dramaticky narůstá. Podle Ministerstva zdravotnictví došlo k meziročnímu nárůstu o 54 % s tím, že od začátku roku bylo vydáno téměř o 300 tisíc balení antibiotik více než ve stejném období v roce 2022. 

Důvodů je hned několik. Jednak Česko zasáhla silná chřipková epidemie, na vině je i nedostatečná výroba a také je mnoho bakterií již vůči některým lékům rezistentní. K rezistenci přispívají navíc sami lidé. Zbytečné užívání léků, vyhazování nepoužitých léků do životního prostředí (splachování do toalety, vyhazování do odpadkových košů nebo na skládky) totiž zvyšuje antimikrobiální rezistenci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Antimikrobiální rezistence se stává obrovským problémem

„Boj proti antimikrobiální rezistenci je jedním z nejnaléhavějších problémů současné medicíny. Hrozí, že se medicína vrátí do doby před penicilinem,“  řekl Dr. Amesh Adalja, vedoucí vědecký pracovník Centra pro zdravotní bezpečnost na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. Antimikrobiální rezistence zahrnuje rezistenci vůči antibiotikům, ale i virům, plísním a dalším mikroorganismům.

Co to rezistence vůči antibiotikům vlastně je

Antibiotika jsou antimikrobiální léky, které ničí bakterie. Čím častěji je však užíváte, tím je větší pravděpodobnost, že si na léky vytvoříte toleranci a v budoucnu nemusí fungovat. Následně musí lékař předepsat silnější antibiotika, pokud jsou tedy k dispozici. V opačném případě mohou bakterie přežít a dále škodit.

„Čím více se antibiotika používají, tím méně jsou účinná,“ vysvětlil Dr. David Hyun, vedoucí pracovník projektu Pew pro antibiotickou rezistenci. „Když se kdekoli vyvine rezistence vůči antibiotikům, je to hrozba pro lidi všude na světě. Superbakterie nerespektují hranice,“ dodal. Jak jsou totiž bakterie vystaveny působení antibiotik, přizpůsobují se a jsou stále schopnější léky porazit. Tento vývoj může probíhat postupně nebo rychle, ale veškeré užívání antibiotik tento proces urychluje.

iZdroj: Pixabay

Jak se dá bojovat proti rezistenci vůči antibiotikům

Antimikrobiální rezistence neznamená, že tělo je odolné vůči antibiotikům nebo antimykotikům. Znamená to, že léky, které mají bakterie nebo houby zničit, neúčinkují. Infekce způsobené bakteriemi rezistentními vůči antimikrobiálním látkám je obtížné a někdy i nemožné léčit. Nikdo se nemůže zcela vyhnout infekci, ale existují kroky, které můžete podniknout, abyste snížili riziko a pomohli zastavit šíření bakterií:

• Snažte se předcházet infekcím a pravidelně si myjte ruce. 
• Řezné rány udržujte v čistotě a zakrývejte je, dokud se nezahojí.
• Pečlivě dodržujte léčbu chronických onemocnění, jako je cukrovka nebo srdeční choroby.
• Nechte se očkovat. Vakcíny jsou důležitým krokem v prevenci infekcí, včetně rezistentních infekcí.
• Neužívejte antibiotika a antimykotika, pokud to není nezbytně nutné.
• Po kontaktu se zvířaty, krmení nebo péči o ně si vždy umyjte ruce a udržujte zvířata a domácí mazlíčky zdravé.
• Dbejte na bezpečnou přípravu potravin: Dodržujte čtyři jednoduché kroky, abyste se vyhnuli infekcím z potravin. Umyjte si ruce, kuchyňské náčiní a povrchy. Oddělte syrové maso od ostatních potravin. Vařte potraviny při bezpečných teplotách. Zbytky jídel a další potraviny ihned zchlaďte.
• Nepoužitá léčiva vracejte do lékáren, nevyhazujte je do koše ani nesplachujte do WC.

.