Podle 3 znaků zjistíte, zda patříte do rizikové skupiny lidí, která je nejvíce ohrožena rozvojem duševních a psychických chorob. Útočí nehledě na pohlaví i věk

Duševní zdraví je úroveň psychické pohody a nepřítomnost psychických poruch. Mezi nejčastější duševní onemocnění patří úzkostné a obsedantně kompulzivní poruchy, sociálně–úzkostná porucha, dále pak také panické poruchy a specifické fobie.

Nejvíce ohrožená skupina

Vědci z univerzity v Cambridge se snaží zjistit, která skupina lidí je nejohroženější. Zatím jejich výsledky ukazují, že u žen je dvakrát častěji diagnostikována úzkostná porucha než u mužů. Velmi ohroženou skupinou jsou také mladí lidé do věku 35 let. Do rizikové skupiny patří i lidé s chronickým onemocněním, například s cukrovkou, rakovinou nebo kardiovaskulární onemocněním.

iZdroj fotografie: Unsplash

Úzkostné poruchy, aneb mnoho různých potíží

Úzkost je do jisté míry normální reakce na stresovou situaci. Pokud tento pocit trvá příliš dlouho nebo se objevuje velmi často, jedná se pak o úzkostnou poruchu. Úzkostné poruchy postihují až 25 % populace celého světa. Častými příznaky jsou strach, obavy, deprese, někdy i fobie a poruchy spánku nebo nesoustředěnost. Mohou se projevit i somatické příznaky, jako je průjem, zvracení, bolest na hrudi nebo dušnost.

Obsedantně kompulzivní porucha

Jedná se o velmi častou úzkostnou poruchu. Obsese znamená, že dochází k opakující se velmi časté a nechtěné myšlence a kompulze je pak následná reakce, která úzkost dočasně odstraní. Příkladem může být strach z bakterií a neustálé nutkavé mytí rukou.

Sociálně–úzkostná porucha

Nazývaná též jako sociální fobie. Tělo nepřiměřeně reaguje při kontaktu s druhými lidmi. Může jít o tělesný kontakt, telefonování, i jiné způsoby kontaktu s lidmi. Postižení lidé obvykle mají nízké sebevědomí a bojí se vystupovat na veřejnosti, mluvit s lidmi a v některých případech nejsou schopni fungovat v běžném životě. Později se mohou i izolovat od všech lidí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Duševní hygiena pro duševní zdraví

Podpora duševního zdraví je velmi důležitá. Základem je nepotlačovat svoje pocity a mluvit o nich. Oddělit pracovní život od osobního a nebát se stresových situací a aktivně je přijímat. V neposlední řadě je důležitý také dostatek kvalitního spánku. Do svého života můžete zařadit i různé relaxační a meditační techniky, mezi které patří například jóga.

Pokud trpíte příznaky duševního onemocnění, nebojte se o tom popovídat si se svým lékařem nebo přímo s psychologem či terapeutem. Včasné řešení tohoto problému vám pomůže brzy se vrátit do normálního života.

Zdroj: WHO, Wikipedia