Přes léto se záda skoro neozvou. Chodí se víc, plave se, večer se sedí venku. Pak přijde říjen, člověk se vrátí k osmi hodinám na židli a najednou je tu ta stará bolest mezi lopatkami. Není to náhoda a nespraví to jedno cvičení – ale dá se s tím pracovat, a lázně, které se pohybovému aparátu věnují dlouhodobě, přesně vědí jak.
Co se zádům stane, když léto vystřídá kancelář
Sezení samo o sobě záda nezničí, ale dělá jim několik věcí najednou. Hluboké zádové svaly, které přes léto pracovaly při chůzi a plavání, se celý den prakticky nezapojují. Meziobratlové ploténky jsou v sedu zatížené jinak a víc než ve stoje. A protože s podzimem obvykle ubývá času stráveného venku a přibývá hodin u obrazovky, přidává se k tomu i ztuhlost šíje a ramen. Výsledek zná skoro každý se sedavou prací – tupá bolest mezi lopatkami, která nezmizí přes víkend a v pondělí je zase tam.
Slatina není bahno
Slovo slatina se běžně plete s bahnem, ale jde o jinou surovinu i jiný proces. Slatina vzniká rozkladem rostlinné hmoty v trvale zamokřeném terénu po celá staletí a na rozdíl od bahna obsahuje víc organických látek a huminových kyselin. Než se z ní stane léčebný zábal, dlouho zraje a před použitím se navíc zahřívá – teplo spolu s postupně uvolňovanými látkami prokrvuje tkáň kolem páteře a uvolňuje ztuhlé svaly hlouběji, než na to stačí obyčejná koupel. Právě mimořádná kvalita místní slatiny je důvod, proč se lázně v Bohdanči věnují především léčbě pohybového aparátu.
Slatina v praxi: program na pohybový aparát
Konkrétně to znamená místní program na pohybový aparát – pobyt na pět nocí s plnou penzí, který začíná vstupním vyšetřením u lékaře. Ten podle aktuálního stavu sestaví konkrétní léčebný plán, jehož jádrem jsou tři zábaly zahřátou slatinou v zábalové vaně a rehabilitace páteře a kloubů včetně cvičení v bazénu. Výsledkem má být úleva od bolesti, lepší hybnost a celková regenerace – přesně to, co tělo potřebuje, až se po létě vrátí na kancelářskou židli.
Bohdaneč: lázně kousek od Pardubic
Lázně Bohdaneč leží na východě Čech, kousek od Pardubic, a vznikly přesně tam, kde se ve středověku rozkládaly rozsáhlé mokřady se slatinou – jejich mimořádnou kvalitu tu objevili až koncem 19. století a na jejím základě v roce 1897 založili dnešní lázně. Uprostřed lázeňského parku dodnes stojí secesní Gočárův pavilon, památkově chráněná stavba, kolem které vede i naučná stezka nazvaná po tomto architektovi. Pobyt jde bez problému spojit s odpolednem v Pardubicích – je to pár minut autem nebo vlakem – takže procházka historickým centrem nebo návštěva zámku se dá naplánovat jako doplněk k lázeňským dnům, ne jako kompromis.
Co zvládnete doma – a proč to neodkládat na jaro
Doma se dá udělat dost – krátké přestávky po padesáti minutách sezení, pár minut protahování a procházka aspoň jednou denně místo výtahu a auta. Co se ale doma nenahradí, je soustředěná péče v řadě po sobě jdoucích dnů, kdy tělo nestihne sklouznout zpátky ke starým návykům mezi jednotlivými cvičeními. Podzim je navíc pro lázně zaměřené na pohybový aparát mimosezóna – termínů je víc, dům je klidnější a personál má na každého víc času než v létě. A protože se bolest zad po prázdninové pauze ozve tak jako tak, dává větší smysl vyřešit ji teď než ji celou zimu odkládat na jaro, které nakonec dopadne úplně stejně.,
PR články
|
PŘEČTENÍ: 9732
