V lidském střevě žije více než 140 000 různých virů

Společenství bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které se nacházejí v lidských střevech, je známé jako střevní mikrobiota. Vědci vědí, že tyto bakterie mají vliv na metabolismus, imunitní a nervový systém. V některých případech hrají roli v celé řadě nemocí a stavů, včetně podvýživy, srdečních chorob, obezity a roztroušené sklerózy. Mnohem méně toho však vědci vědí o střevních bakteriofágách, což jsou viry, které se živí těmito bakteriemi. Ačkoli jejich vliv na zdraví je pravděpodobně stejný.

Viry ve střevech jsou rozmanité

Kromě regulace populačních velikostí různých bakteriálních druhů ve střevě, řídí bakteriofágové evoluční změnu bakterií přenosem genů mezi druhy. Rozmanitost virů žijících v lidském střevě, jejich prevalence a účinky na lidské zdraví však zůstávají do značné míry neznámé. Aby tuto mezeru ve znalostech vyplnili, vytvořili vědci z Velké Británie to, co považují za nejkomplexnější sbírku genomů střeva.

iZdroj fotografie: Pixabay

Identifikovali a klasifikovali virovou DNA ve 28 060 metagenomech lidského střeva, což jsou kolektivní genetické sekvence celých komunit organismů žijících uvnitř jednotlivců. Metagenomy pocházely z celého světa. Analyzovali také genomy 2898 odlišných kmenů izolovaných a kultivovaných lidských střevních bakterií.

Více jak 140 tisíc genomů

Databáze střevních fágů v současné době obsahuje více než 140 000 odlišných virových genomů, z nichž více než polovina byla dříve vědě neznámá. Většina vzorků, které tým analyzoval, byla od zdravých jedinců. Viry, které tým identifikoval, většinou používají jako svůj genetický materiál DNA, na rozdíl od patogenů, jako je SARS-CoV-2 nebo Zika , které používají RNA.

iZdroj fotografie: Pixabay

„Je důležité si uvědomit, že ne všechny viry jsou škodlivé, ale představují nedílnou součást střevního ekosystému,“ říká jeden z vědců, doktor Alexandre Almeida. „Je fascinující sledovat, kolik neznámých druhů žije v našich útrobách a pokusit se odhalit souvislost mezi nimi a lidským zdravím,“ dodal. Vědci budou nyní pomocí získané databáze zkoumat, jak viry ovlivňují lidé zdraví. To možná povede k vývoji terapií založených na bakteriofágu.

Zdroj: MedicalNewsToday