Člověk nemusí být nutně vegetarián, aby začal maso postupně nahrazovat jeho různými alternativami. Ty však ne vždy bývají lepší.
Ať už je řeč o tofu či jiných potravinách, z nichž je možné vytvořit hmotu, které bude konzistencí i chutí blízká masu, nemusí být příliš zdravější než originál. Přínos pro tělo a organismus však bývá velmi častým důvodem, proč někdo alespoň částečně z jídelníčku vyřadí maso. Všechny náhražky přitom nejsou špatné, zároveň však existují i nezdravé varianty.
Množství zahušťovadel a spousta oleje
Úkolem výrobců takových potravin, které by měly efektivně nahradit maso, je nejčastěji vytvoření produktu, jenž bude co nejblíže originálu. Za tímto účelem bývá často do hmoty ze sójových bobů přidáváno velké množství oleje proto, aby byl výsledný kus šťavnatější. Běžně se používá výtažek z kokosového ořechu, to ovšem nemusí být případ všech výrobců.
Aby výsledek držel pohromadě, je potřeba do něj přidat notnou dávku zahušťovadel, mezi něž můžeme řadit i metylcelulózu, označenou na obalu jako E461. Tato složka je sice netoxická a nealergenní, zároveň je však nestravitelná a běžně ve studené vodě tvoří slepence. V teple se přitom nerozpouští ani nerozpadá, ale naopak ještě více tuhne.
Jídlo nesmí být příliš zpracované
Náhražky masa mají samozřejmě spoustu benefitů. Nejvýraznějším je pravděpodobně to, že mohou být zdrojem velkého množství bílkovin bez přítomnosti nezdravého cholesterolu. Častou složkou alternativ jsou i další ovocné a zeleninové šťávy kvůli zabarvení a zvýraznění chuti. Ty se však může výrobce často snažit nahradit chemií.
S rostoucím trendem náhražek masa se objevuje stále více společností, které takové produkty nabízí. Za účelem snížení ceny se mohou jisté firmy pokusit nahradit přírodní složky dalšími aditivy, což udělá z výsledného produktu přílišně zpracovanou potravinu. Těm byste se obecně měli vyhýbat a nekonzumovat je častěji než jednou za 2 až 3 dny.