Měli byste se bát narkózy? Jak ji vlastně snáší tělo: Od samotného uspání až po několik dní od zákroku

Je vymožeností moderní medicíny, že operativní zásahy je možné dělat s použitím anestézie. Během ní je pacient uveden do umělého spánku, takže necítí bolest. Jak velký je to rozdíl oproti minulosti, kdy lidé museli absolvovat chirurgické zákroky bez umrtvení. Lékařka Tricia Marie Vecchione, MD se věnuje dětské anesteziologii a léčbě akutní bolesti. Anesteziologie je důležitým lékařským oborem, bez kterého se neobejde žádná operace.

Historie vzniku anestézie

I v minulosti se lidé snažili omezit utrpení pacientů, které zažívali při provádění lékařských zákroků. Bohužel neměli k dispozici nic lepšího než odvar z opia nebo mandragory, který pomáhal tlumit bolest. První narkóza v českých zemích byla použita v roce 1847 v Brně operatérem dr. Augustinem Göttingerem.

První anesteziologická oddělení byla v tehdejším Československu založena po druhé světové válce a v roce 1955 se anesteziologie stala samostatnou medicínskou disciplínou.

Co budete zažívat, když dostanete celkovou anestézii

Kdo už absolvoval chirurgický zákrok s celkovou narkózou, tak ví, že si toho moc pamatovat nebude. Maximálně tolik, co se odehraje před tím, než anestézie začne fungovat. Obvykle nestačí napočítat ani do deseti a už je mimo reálný svět, v umělém spánku. Při podání anestézie mozek prochází několika fázemi.

Indukce, vzrušení a kóma

Indukce je první fází anestézie. Přichází tehdy, než pacient upadne do bezvědomí. Ten může pociťovat zmatenost. Jakákoliv bolest, kterou trpí, odezní, a člověk se cítí lehký jako vánek. Když začne anestézie účinkovat, člověk upadá do bezvědomí, pak přichází fáze vzrušení.

Typické pro ni je, že si z ní člověk nic nepamatuje. Dýchání a tepová frekvence se rychle mění, mohou se objevit záškuby těla, nevolnost a zvracení. Když člověk vstoupí do fáze kóma, je již v plném bezvědomí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Když anestézie vypíná nervový systém

Základem principu anestézie je vypnutí té části mozku, kde je centrum bolesti. Ve fázi kóma anestézie přebírá vládu, srdeční tep je stabilní a pacient si nebude vůbec nic pamatovat. Mozek je natolik zklidněný, že není schopný vysílat signály do ostatních tělních orgánů. Dochází i k paralýze míchy a člověk není schopen se hýbat.

Naštěstí si na nic z toho nevzpomíná. Jediné, co dostatečně funguje, je dýchací systém. Přesto bývá během operace pacient vybaven kyslíkovou maskou, která napomáhá dýchání.

Krátkodobé vedlejší účinky anestézie

Z anestézie se pacient budí postupně. Na mozek čeká restart, během kterého musí zjistit, že vše funguje, jak má. Člověk se při probouzení může cítit zmatený či mít dočasnou ztrátu paměti. Objevit se u něho může nevolnost až zvracení, sucho v ústech, bolest v krku a chrapot, zimnice či problémy s močovým měchýřem.

Dlouhodobé vedlejší účinky anestézie

Výše jsme si uvedli krátkodobé vedlejší účinky narkózy, které brzy odezní. U starších pacientů se však mohou objevit i dlouhodobější problémy, jež trvají několik dnů. Je to zejména pooperační delirium, tedy určitá zmatenost a dezorientace. Po operaci mohou přetrvávat problémy s pamětí nebo i další typy kognitivních poruch. Velmi často k tomu dochází u pacientů s mrtvicí, nemocným srdcem, plicním onemocněním, Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou.

Jaké byly vaše pocity po probuzení z narkózy?

Zdroj: Healthline