Samota umí zabíjet rychleji než nemoci. Důchodci jsou nejohroženější věkovou skupinou

Podle Eileen Bailey, která se zabývá duševním zdravím, zvyšuje dlouhodobá osamělost riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, Alzheimerovy choroby a v nejhorším případě může až zkracovat život rychleji, než kdejaká nemoc. Je ale nutné rozlišovat zdravé upřednostňování samoty a patologickou osamělost, kterou doprovází nezdravé psychické stavy, jako je úzkost nebo deprese. Senioři tyto pocity zažívají nejčastěji, proto patří mezi nejohroženější věkové skupiny.

Vnímání samoty

Pro někoho je samota nesnesitelná a obává se jí, ale někomu může být příjemná. To se týká především introvertních osob, ale občas vyhledává soukromí každý, aby mohl zregenerovat svou mysl, měl čas přemýšlet nebo si dopřál relaxaci. Takové chvíle jsou většinou využity pro péči o své zdraví a krásu, pro realizaci svých zájmů a vykonávání věcí, které lidé nechtějí s nikým sdílet.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Oproti tomu při patologické samotě se člověk trápí, je ve stresu a dokonce se může cítit osamělý i v přítomnosti dalších osob. Ke zlepšení stavu mu nepomáhají žádné zájmy, které ani většinou nechce vykonávat. Ve chvíli, kdy se takový člověk ocitne skutečně sám, je situace ještě bolestivější.

Komplikace osamělosti

Při dlouhodobé osamělosti je tělo vystaveno nepřetržitému stresu, který vede k podráždění, poruchám spánku, chronické únavě, poklesu výkonnosti a v těle postupně dochází k sebedestrukčním mechanismům. K takovému stavu se přidávají zdravotní potíže, které mohou vést až k předčasnému úmrtí.

Příčiny osamělosti

Osamělostí často trpí starší generace, která bývá vystavena sociální izolaci v důsledku odchodu partnera a přátel. Není ale výjimkou ani mezi mladšími osobami. Někdo nemá potřebu navazovat vztahy, věnovat se zájmům a upřednostňuje nicnedělání a odpočinek. Mnohdy později zjistí, že je osamělý, ale v takovém případě je ještě čas situaci napravit. Oproti tomu někdo mezilidské vztahy vyhledává, ale nedaří se mu navázat dlouhodobý a pevný přátelský či partnerský vztah. To je záležitost komunikace a důvěry, na kterých je potřeba zapracovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K pocitům osamělosti však nemusí docházet pouze při nenalezení životního partnera, přátel nebo zájmů. Problém se může vléct už z dětství, kdy nebyla uspokojena potřeba podporujícího rodiče. V dítěti, které nevyrůstalo s pocitem bezpečí nebo se mu nedostávalo tolik pozornosti, kolik si přálo, může zůstat pocit nenaplnění, který dále ovlivňuje kvalitu života, veškeré reakce a chování.

Jak si pomoci při osamělosti

Napravení psychických problémů je obtížné, ale není to nemožné. Obnáší mnoho práce na sobě, ale vede ke klidnějšímu a naplněnému životu. Pro odstranění pocitu osamělosti je nezbytné najít původ těchto pocitů a vyřešit ho. Jestliže se zdroj problému nachází v dětství, může problém vyřešit komunikace a navázání kontaktu s rodiči. V případě komplikovaných potíží je nezbytné vyhledat psychologickou pomoc.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V případě osamělosti ve starším věku je nejlepším řešením vyhledání center a podpůrných skupin, které pomáhají udržovat mentální aktivitu, vykonávat vhodné koníčky a navazovat nové přátelské vztahy. Jestliže máte rodinu, která vás však často nenavštěvuje, zkuste se naučit používat moderní technologie, abyste mohli zůstat v kontaktu přes telefon a internet.

Svépomocné podpůrné praktiky při osamělosti

• Dopisy – jsou ideální hlavně při původu potíží v dětství. Každý den ráno, hned po probuzení, napište dopis matce a otci. Napište úplně vše, co vás trápí a pocity vůči jejich osobám, které se ve vás za mnoho let nashromáždily. U této praktiky nemusíte pociťovat zlepšení hned první den, ale po delší době byste měli zaznamenat menší psychickou zátěž.
• Deník – veďte si deník, do kterého si budete každý den zapisovat své pocity a emoce, co se vám podařilo, co vás urazilo, vystrašilo nebo naštvalo.