Léky a vitamíny ze zahraničí, které se za socialismu sháněly přes známé a s trochou štěstí. Zjistěte, jestli je poznáte

Stačilo položit na stůl jednu zahraniční krabičku a doma se hned vědělo, že tohle není obyčejný nákup z lékárny za rohem. Většina lidí si dnes s cestami před rokem 1989 spojí spíš džíny nebo čokoládu, jenže stejně cenné bývaly i vitaminy, pastilky nebo léky proti bolesti. Nešlo jen o značku, ale i o pocit jistoty, že člověk má doma něco, co se běžně nesehnalo a co se schovávalo na horší časy. Tuzex ostatně fungoval právě proto, že část zboží z kapitalistické ciziny v běžné síti dostupná nebyla a platilo se za ni valutami nebo bony. Jestli si na to ještě vzpomenete, první název vám nejspíš naskočí dřív, než dočtete tenhle odstavec.

A proč to zní povědomě i dnes?

Důvod, proč to téma funguje i dnes, je vlastně docela prostý. Poslední roky znovu ukázaly, že dostupnost léků není samozřejmost, a starší generace si při debatách o výpadcích okamžitě vybaví dobu, kdy se věci sháněly přes známé, z cest nebo za bony. V redakci se s tím setkáváme často: jakmile se otevře retro téma o domácích lékárničkách, lidé nezačnou vzpomínat na reklamy, ale na konkrétní krabičky, tuby a šumivé tablety. Typický omyl je myslet si, že šlo jen o módní západní značky, jenže u léků a vitaminů hrála velkou roli hlavně praktičnost a rychlá pomoc doma. Právě proto se na tyhle názvy pamatuje překvapivě dobře i po letech.

Jenže poznali byste je ještě?

Tenhle kvíz není o tom, abyste z hlavy odříkali chemické vzorce nebo působili jako lékárník po službě. Ověří spíš, jestli ještě poznáte, která značka se spojovala s bolestí hlavy, co se rozpouštělo ve sklenici, co patřilo na krk a co bylo spíš do domácí lékárničky než do kapsy na cestu. Lidé se pletou hlavně v účinných látkách, protože si pamatují barvu obalu, chuť nebo zemi, odkud se krabička přivezla, ale ne její skutečné složení. Naše redakce proto vybrala otázky, které vycházejí z reálně existujících značek a z jejich oficiálně uváděných účinných látek nebo typu použití. Bude se hodit postřeh, základní přehled i schopnost nenechat se nachytat podobně znějícími názvy.

A teď přijde zkouška

Tak schválně, dokážete všech deset bez nápovědy? Možná zjistíte, že si přesně pamatujete obaly, ale už méně to, co bylo uvnitř, a právě v tom bývá tenhle typ kvízu zrádný. Není to zkouška pro odborníky, spíš bezpečný způsob, jak si změřit vlastní paměť na věci z běžného života, které kdysi měly skoro status malého pokladu. Kdo vozil domů krabičky ze zahraniční cesty nebo je doma jen obdivoval na polici, může mít výhodu, ale jisté to nebude. Zkuste to na první dobrou a uvidíte sami.