Každý pátý pacient s covid-19 trpí onemocněním mozku, uvádí studie. Ochrání vás před tím očkování?

To, že koronavirus je zákeřná nemoc, která za velmi krátkou dobu stihla nadělat mnoho závažných celosvětových problémů, ví asi každý. To, čeho všeho je ale tento virus schopný, se pořád teprve dozvídáme. Podle nejnovějších informací se u lidí, kteří covid-19 prodělali, začaly vyskytovat náznaky duševních poruch či zásadní potíže s pamětí.

Koronavirus nekončí

Jaké katastrofy byl z ničeho nic náhodný virus covid-19 schopný, zjistila snad již většina světové populace. Po početných úmrtích, těžkých průbězích nemoci a vyčerpanosti států to však pořád vypadá, že tato nemoc nekončí a v rukávu má pořád nějaká zákeřná esa. Jedním z nich je také nedávné zjištění, že u lidí, kteří tuto nemoc prodělali, se začínají objevovat duševní poruchy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejčastěji se jedná o depresivní stavy, značné a nekontrolovatelné výkyvy nálad, úzkostné stavy, problémy se spánkem, ale také s pamětí. Znamená to tedy, že covid-19 svou komplexností nepostihuje pouze plíce či jiné části respiračního ústrojí, ale také nervový systém, a dokonce samotný mozek.

Vznik duševních poruch

Na deprese či úzkosti si zpočátku stěžovalo pouze malé procento lidí, takže se celá věc připisovala spíše nepříznivým společenským a osobním situacím, které kvůli koronaviru započaly. Během posledních 3 měsíců se však objevuje stále více lidí, které trápí potíže se spánkem, koncentrací, náladovostí, ale i zapomnětlivostí. U některých se objevovaly dokonce vidiny a nejrůznější přeludy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co však všechny případy měly společného, byl fakt, že lidé, které dané potíže trápily, prodělali v nedávné, ale i v delší době, onemocnění koronavirem. Okamžitě tedy začalo velké testování a lékaři se pustili do nových studií. Ty přinesly vskutku zajímavý, avšak ne tolik pozitivní výsledek. A tedy, že koronavirus skutečně dokáže postihnout celé tělo, a to včetně jakéhokoliv tělesného systému.

Kromě celkového zdravotního stavu a kondice nakaženého člověka záleží také na celé řadě dalších faktorů, které by tuto skutečnost mohly ovlivnit. Jedná se například o věk pacienta, přidružené nemoci, kterými trpí, typ a konkrétní mutace, kterou se nakazil, a v neposlední řadě také to, zda je nebo není pacient očkován a zda již někdy covid-19 prodělal, či nikoliv.

iZdroj fotografie: Unsplash

Podle těchto všech a celé řady dalších okolností se poté zjišťuje, kde problém nastal, a jaké potenciální řešení se lékařům nabízí, aby se tato skutečnost co nejvíce eliminovala a řada dalších možných pacientů byla chráněna. Další, nepříliš pozitivní zprávou, je to, že lékaři zatím netuší, jak zabránit viru napadat tělesné soustavy a páchat takovou škodu na celém lidském organismu.

Jeden z pěti

Celá situace s koronavirem je o to horší, že mnozí z těch, kdo tuto nemoc prodělali, vlastně ani netuší, že nějaký koronavirus měli. V takovém případě je to sice dobře, avšak pokud se po tom nikdo nepídí na základě testů aktivních protilátek, nedokážou se u těchto lidí odhadnout možné pozdější důsledky.

iZdroj fotografie: Pixabay

I z těch lidí, kteří svou diagnostiku znali, a touto nemocí se úspěšně probojovali, je číslo těch, kteří trpí postkoronavirovými duševními potížemi, poměrně nelichotivé. Pouze ve Spojených státech amerických se jedná o jednoho člověka z pěti, což při tamním počtu obyvatel tvoří skutečně nemalé číslo.

Jsou tyto poruchy ovlivněny průběhem?

Další důležitou otázkou, na kterou se vědci a lékaři snaží usilovně najít odpověď, je také ta, jak duševní potíže ovlivňuje samotný průběh nemoci covid-19. Zatím se předpokládá, a vše tomu nasvědčuje, že čím má člověk horší a těžší průběh, tím častější a také zásadnější jsou postkoronavirové příznaky, kterými tito lidé trpí. Existuje však také velká část výjimek, kdy měli lidé lehký průběh a přesto trpí po vyléčení většími problémy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Další takovou otázkou, která se pak k tomuto tématu nabízí, je ta, jak dokáže očkování proti covid-19 ochránit před pozdějšími potížemi a komplikacemi plynoucími z nemoci. Odpověď také není jasná a přímá, ale poukazuje na to, že očkování má za zásadní cíl chránit před nakažením a v případě potřeby zmírnit průběh na co nejnižší úroveň. Tím pádem i úroveň potíží po vyléčení by měla klesnout na minimum.

Zdroj: Reuters