Migrénou mohou trpět i oči aneb Oftalmoplegická migréna: Rizikové faktory, příčiny a možnosti léčby

Oftalmoplegická migréna je vzácné onemocnění charakterizované silnou bolestí jednoho oka. Jedná se o bolest hlavy, která je způsobená očním problémem. Neuroložka Deena Kuruvilla, MD však vysvětluje, že migrenózní bolest nemusí být přítomna vždy. Pokud se objeví, je pociťována pouze na jedné straně lebky a před centrální epizodou, která se projevuje nějakým vizuálním problémem.

Co je oftalmoplegická migréna

Oftalmoplegická migréna je vzácný stav. Podle odborných odhadů postihuje asi 0,7 osob na milion obyvatel za rok. Je klasifikována jako kraniální neuralgie. Lékaři ji definují jako přítomnost alespoň 2 epizod bolesti na jedné straně hlavy, doprovázených ochrnutím jednoho nebo více ze 3 okohybných nervů. Postupem času se však zjistilo, že ne všichni postižení mají bolesti hlavy migrenózního typu.

Během epizody oční migrény můžete vidět blikající nebo mihotavá světla, klikaté čáry nebo hvězdy. Může také způsobit slepé skvrny ve vašem zorném poli. První projevy se objevují v dětství nebo v časné dospělosti. Jedná se o chronický, ale cyklický stav. Člověk může být léta bez příhod a pak mít několik příhod za sebou. Nezanechává následky.

Příčiny oftalmoplegické migrény

Věda dosud nezjistila přesnou příčinu oftalmoplegické migrény. V současné době se nepovažuje za migrénu jako takovou, ale spíše za neurologickou poruchu. Nejednoznačnost názvu odráží nejasnosti kolem její skutečné povahy. Oftalmoplegická migréna bývá někdy spojována se stavy, jako je lupus, srpkovitá anémie, epilepsie nebo deprese. Nejnovější studie však naznačují, že tato patologie může být spojena s následujícími příčinami:

iZdroj fotografie: Depositphotos

• Zánět vnitřní krkavice nebo zadní mozkové tepny: Tento stav vytváří kompresi na okohybné nervy a způsobuje tento stav.
• Ischémie nebo snížený průtok krve v určitých oblastech mozku.
• Demyelinizační neuritida nebo neuropatie: Jedná se o stav, kdy dochází k poškození obalů nervových vláken, což vede k abnormálním nervovým impulzům.
• Genetika: U osob s migrénou v rodinné anamnéze je vyšší pravděpodobnost vzniku oftalmoplegické migrény. Stejně tak jsou ohroženi chlapci a děti mladší 10 let. Mezi faktory, které mohou příznaky zesílit, patří hormonální změny, stres, strava, změna klimatu a nedostatek spánku.

Příznaky oftalmoplegické migrény

Příznaky oftalmoplegické migrény se mohou u jednotlivých osob značně lišit. Běžná je bolest na jedné straně hlavy, která může trvat až 1 týden nebo dokonce 14 dní. Někteří lidé mívají ještě před nástupem bolestí poruchy vidění. Ty trvají 20 až 30 minut. Jakmile se bolest objeví (pokud se objeví), spustí se další příznaky, jako např:

• Rozmazané vidění.
• Bolest očí.
• Nevolnost a zvracení.
• Diplopie nebo dvojité vidění.
• Ztráta vidění na jedno oko.
• Neobvyklá citlivost na světlo nebo zvuk.
• Slabost očních svalů: Objevuje se okamžitě nebo až 2 týdny po vzniku bolesti hlavy. Trvá dva týdny až tři měsíce. Je způsobena poškozením očních nervů.
• Scintilační skotomy: Postihují jedno nebo obě oči. Jsou to malé slepé skvrny, které se objevují v centrálním vidění. Někdy jsou doprovázeny jasnými, blikajícími světly nebo klikatými světelnými čarami.

Diagnostika oftalmoplegické migrény

Tuto patologii není snadné diagnostikovat, protože oftalmoplegická migréna má příznaky podobné příznakům jiných onemocnění, jako jsou mozková aneuryzmata, myasthenia gravis, schwannom 3. hlavového nervu, apoplexie hypofýzy, Tolosa-Huntův syndrom a idiopatická nebo ischemická obrna lebky.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Diagnóza oftalmoplegické migrény se obvykle stanovuje na základě vyloučení. To znamená, že se provede řada posouzení a testů na jiné patologie, než se zjistí, že se jedná o recidivující bolestivou oftalmoplegickou neuropatii. Nejčastěji požadovaná vyšetření jsou následující:

• oční vyšetření
• neurologické vyšetření
• počítačová tomografie (CT)
• magnetická rezonance (MRI)
• vyšetření krve a mozkomíšního moku

Léčba

Pokud jsou epizody oftalmoplegické migrény mírné a ojedinělé, neprovádí se žádná léčba. V takových případech se obvykle doporučuje pouze osvojit si určité životní návyky, jako např.:

• Snížit stres.
• Dbát na kvalitní spánek 7 až 8 hodin denně.
• Omezit konzumaci alkoholu, kofeinu a tabáku.
• Pravidelné cvičení.
• Jíst vyváženou stravu.

Pokud je stav velmi závažný nebo se časem zhoršuje, je obvykle indikována medikamentózní léčba, nejčastěji za použití kortikosteroidů, botulotoxinu či pregabalinu.