Nejčastější příčinou horečky bývají infekční onemocnění. Mezi život ohrožující bakteriální infekce patří zejména sepse, meningitida, osteomyelitida či artritida.
Tělesná teplota je označení pro přirozenou teplotu každého organismu, při které dochází k jeho normálnímu fungování. Jak uvádí MUDr. Monique May, teplota našeho těla se může během dne mírně lišit a za normální hodnoty se považuje tělesná teplota v rozmezí 36,1°C až 37,2°C. Řízení tělesné teploty má na starosti část mozku zvaná hypotalamus. V reakci na infekci, onemocnění nebo z jiné příčiny může hypotalamus, který v našem těle zastává úlohu jakéhosi termostatu, zvýšit tělesnou teplotu, což má za následek horečku.
Kdy je vyšší tělesná teplota nebezpečná?
Horečka je přirozenou reakcí těla na boj s infekcemi, jako je kašel a nachlazení a sama o sobě není považována za nebezpečnou. Stav zvaný hypertermie však může způsobit nebezpečné zvýšení tělesné teploty. Hypertermie je totiž extrémní zvýšení teploty, tedy nad 40°C, ke kterému může dojít v důsledku úpalu, vedlejších účinků některých léků nebo cévní mozkové příhody.
Při hypertermii již tělo není schopno řídit svou vlastní tělesnou teplotu a je nutný okamžitý lékařský zásah. Tělo při takto vysoké horečce ztrácí přirozenou schopnost ochlazování a při delším trvání extrémně vysoké teploty může dojít k selhání organismu. Hypertermie je však poměrně vzácný stav a většina lidí se v životě setká pouze s nízkým stupněm horečky. Zejména u dětí teplota často stoupá bez zjevného důvodu. Obvykle se však normalizuje bez nutnosti další lékařské péče.
Měření teploty
K měření teploty můžete použít obyčejný digitální teploměr, který zakoupíte v lékárnách nebo supermarketech. Je však také možné použít specifické teploměry pro měření teplot perorálně, v uchu nebo rektálně. Velmi pohodlné měření umožňuje teploměr s kožním teplotním čidlem, který stačí pouze přiložit k čelu nemocného.
Je třeba počítat s tím, že odlišný způsob měření teploty poskytne mírně odlišný údaj. Například teplota v uchu je obvykle o 0,3°C až 0,6°C vyšší a teplota v podpaží o 0,3°C až 0,6°C nižší než teplota při orálním měření. Pokud nemáte k dispozici teploměr, můžete zkusit odhadnout, zda má dotyčný horečku, přiložením dlaně na čelo, záda či břicho. Kůže bude na dotek horká a dotyčný bude mít pravděpodobně zarudlé tváře.
Jak se horečky zbavit
Při snižování zvýšené teploty máme několik možností. Obvykle lze podávat léky na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu, nebo použít vlažnou sprchu a zábaly. U léků vždy dodržujte doporučené denní dávkování a léky nikdy nekombinujte. Ibuprofen by se neměl podávat dětem do 6 měsíců. Podávání léků dětem vždy konzultujte nejprve s lékařem.
Při sprše či koupeli nikdy nepoužívejte ledovou, ale pouze vlažnou vodu. Zábaly neprovádějte, pokud má pacient horečku a současně studené ruce a nohy. Můžete také přiložit chladné obklady na čelo, okolo zápěstí nebo okolo kotníků. V místnosti, kde se pacient nachází, zajistěte dostatečný přísun čerstvého vzduchu.
Při zvýšené teplotě má pacient zrychlený tep, dýchání a více se potí, což může vést k rychlé dehydrataci. Dostatečný příjem tekutin je tedy velice důležitý. Vhodné je požívat vlažné a teplé nápoje, nikoli studené nápoje. Pití většího množství tekutin také pomáhá tělu zbavit se toxinů.
Kdy volat lékaře?
O tom, jak a kdy se má horečka léčit, obecně rozhoduje věk nemocného. U malých dětí může neléčená horečka vést k závažným komplikacím, stejně tak u mladých a dospělých lidí s narušeným imunitním systémem. V těchto případech je tedy vhodné věnovat stavu nemocného zvýšenou pozornost a neváhat zavolat lékaře. Také u zdravého dospělého člověka, pokud vysoká teplota neustupuje a pacient zažívá silné bolesti, křeče, je zmatený či halucinuje, je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.