Pokud je vaše krevní skupina AB neboli 4, jste vlastníkem nejvzácnější krevní skupiny. Proč je ale v této skupině tak málo lidí?
„Krevní skupina je určená geny,“ říká lékařka Leslie Zilbersteinová, hematoložka z bostonské dětské nemocnice a Harvardského institutu pro kmenové buňky. „Gen pro krevní skupinu kóduje protein, který je exprimován na povrchu červených krvinek,“ vysvětlila Zilbersteinová. Právě protein na povrchu buněk určuje typ a kompatibilitu krve s konkrétním pacientem.
Z čeho je složená krev
Krev se skládá z několika složek. Jde o erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky) a trombocyty (krevní destičky) a krevní plazmy. Plazma je tekutá část krve, která drží červené a bílé krvinky v suspenzi spolu s krevními destičkami. Zajímavé jistě je, že v každých dvou až třech kapkách krve je asi miliarda krvinek.
Červené krvinky se produkují v kostní dřeni a jsou zodpovědné za přenos kyslíku do všech tkání a buněk v těle. Počet erytrocytů je mnohem vyšší než krevních destiček, které jsou odpovědné za srážení krve, a leukocytů, které chrání tělo před patogeny a infekcemi. Na každých 600 červených krvinek připadá 40 krevních destiček a pouze jedna bílá krvinka.
Krevní skupina
Na povrchu červených krvinek jsou bílkoviny s připojenými sacharidy – markery, které identifikují krevní buňky jako své vlastní. Mikroskopické markery známé jako antigeny jsou seskupeny do osmi hlavních krevních skupin: A, B, AB a 0, z nichž každá může být „pozitivní“ nebo „negativní“ Rh faktor. Krevní skupina A má pouze antigeny. Krevní skupina B má pouze antigeny B, krevní skupina AB má antigeny A a B, u krevní skupiny 0 nejsou na povrchu erytrocytů žádné antigeny A ani B.
Krevní skupina je pro člověka velmi důležitým ukazatelem. V případě nutnosti transfúze záleží právě na typu krevní skupiny. Při transfuzi krve neslučitelné skupiny by došlo v těle k nebezpečné reakci. Imunitní systém by rozpoznal neznámý antigen na povrchu krevních buněk a útoky. Proto při transfuzi krevní skupiny A osobě se skupinou B dojde v těle k imunitní reakci, která je zaměřena na zničení cizích těles, v tomto případě krevních buněk skupiny A.
Dědění krevních skupin
Stanfordská lékařská škola vypočítala jaké procento populace má konkrétní krevní skupinu. Jde o přibližná procenta, která však umožňují pochopit, proč je krevní skupina AB tak vzácná. Krevní skupina je zděděná jedním genem krevní skupiny od každého rodiče. Lidé, kteří zdědili od obou rodičů gen A nebo gen A od jednoho rodiče a gen 0 od druhého mohou mít krevní skupinu A nebo 0. Stejné je to v případě dvou genů B nebo genů B a 0. Pokud dítě zdědí dva geny 0, pak je jejich krevní skupina 0. Z toho vyplívá, že právě krevní skupina 0 je nejčastější.
Lidé s krevní skupinou AB zdědili gen A od jednoho a gen B od druhého rodiče. Na základě počtu lidí s krevními skupinami A a B je pravděpodobné, že tato kombinace se dědí méně často než kterákoli jiná. Osoby s touto krevní skupinou mají však obrovskou výhodu. Jde o univerzální příjemce, kteří mohou dostat krevní transfúzi jakékoli krevní skupiny. Naopak lidé s krevní skupinou 0 negativní jsou univerzálními dárci. Jejich krev tedy může přijmout kdokoli, aniž by ji jeho tělo odmítlo.