Antifosfolipidový syndrom nejčastěji postihuje ženy v produktivním věku. Příčina a přímá léčba je dosud neznámá

Antifosfolipidový syndrom patří k nepříliš objasněným diagnózám. Ačkoliv základní mechanismus nemoci je znám, jeho příčiny zůstávají víceméně záhadou. Mezi projevy se kromě tvorby krevních sraženin řadí mimo jiné náchylnost k potratům, předčasné porody a narození mrtvého dítě. Antifosfolipidový syndrom je častější u žen, přičemž bývá diagnostikován mezi třicítkou a čtyřicítkou. Podle doktorky Mariel Mendoza lze mít projevy syndromu pod kontrolou.

Antifosfolipidový syndrom: Jak vzniká

Zjednodušeně řečeno, jedná se o chybu imunitního systému. Ten z příčin neznámých vyprodukuje látky (antifosfolipidové autoprotilátky), které pak napadají vaše tělo, konkrétně pak fosfolipidy (proto antifosfolipidové autoprotilátky). Vzhledem k tomu, že fosfolipidy se nachází ve všech buňkách, mají tyto chybně útočící autoprotilátky doopravdy z čeho vybírat. Výsledkem je špatné proudění krve.

Vzniklé sraženiny v tepnách a žílách mohou být až život ohrožující. Sraženiny se mohou vytvořit v nohách, ale i v orgánech jako plíce či ledviny. Bez správné diagnózy a vhodné léčby příznaků mohou významně zkomplikovat či úplně narušit průběh těhotenství. Spouštěčem syndromu může být jiné autoimunitní onemocnění. Je možné mít protilátky tohoto syndromu, ale žádné příznaky. Rizikové faktory pro projevy syndromu jsou v tomto případě následující:

• těhotenství
• delší doba strávená vleže či vsedě (například dlouhý let)
• kouření
• antikoncepční pilulky
• vysoká hladina cholesterolu

Příznaky antifosfolipidového syndromu

Mezi pět nejčastějších příznaků lze zařadit:

• krevní sraženiny
• opakované potraty
• cévní mozková příhoda (mrtvice)
• TIA (tranzitorní ischemická ataka neboli „malá mrtvice“)
• vyrážka

Obzvlášť náchylné na vznik krevních sraženin jsou dolní končetiny a pánevní oblast. Pokud je sraženina krevním řečištěm transportována dál, může dorazit až do plic a způsobit plicní embolii (ucpání plicní tepny). Krevní sraženiny o sobě nemusí dát vědět, dokud není pozdě. Mezi rozpoznatelné příznaky ale patří především otoky, zarudnutí a nevysvětlitelná bolest. Odborně se tento stav nazývá hluboká žilní trombóza.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kromě potratů může antifosfolipidový syndrom narušit těhotenství i jinak: způsobit narození mrtvého dítěte, předčasný porod či stav zvaný preeklampsie (vysoký krevní tlak, který ohrožuje matku i dítě). Cévní mozková příhoda, kterou možná znáte jako mrtvici, pak označuje stav, kdy mozkové buňky odumírají vlivem nedostatku krve (a tudíž kyslíku). Malá mrtvice (TIA) taktéž souvisí s nedostatečným zásobením mozku, ale nezpůsobuje trvalé poškození.

Antifosfolipidový syndrom se může projevit i méně častými příznaky jako:

• Obtíže neurologického rázu: Časté bolesti hlavy, migrény či závažnější stavy (demence) způsobené sraženinou, která blokuje přísun krve do určitých částí mozku.
• Poškození srdečních chlopní.
• Krvácení z nosu, dásní či do kůže (shluky červených skvrnek).

iZdroj fotografie: Freepik

Antifosfolipidový syndrom: Co dál?

Správná diagnóza je potřebná u každého zdravotního problému, ale u onemocnění, jako je antifosfolipidový syndrom to platí dvojnásob. Přestože žádný lék kvůli neznámým příčinám necílí přímo na syndrom jako takový, léčba zaměřená na jeho projevy dokáže být účinná. Existují léky, které si poradí se zákeřnými krevními sraženinami, a léky, díky kterým lze mít úspěšný průběh těhotenství. Zároveň je potřeba vyhýbat se výše zmíněným rizikovým faktorům.