Po ránu polštář promočený slinami není nic, na co by mohl být člověk pyšný. Problém může tkvět mimo jiné také v onemocnění.
Slinění je fyziologický proces, který je pro zdraví ústní dutiny důležitý. Sliny totiž pomáhají udržovat ústa a hrdlo hydratované a současně jsou nezbytné pro správnou funkci ústní mikroflóry. Tohoto názoru je i americký lékař David Cyril Bastacky, D.M.D. Ke zvýšenému slinění však může dojít v důsledku nejen mechanického podráždění, ale také některých onemocnění, případně užívání léků.
Proč sliníme
Sekreci slin má na starosti vegetativní nervový systém – parasympatikus včetně takzvaného bludného nervu. Bez slin bychom nemohli dobře polykat, ani dobře trávit jídlo. Díky obsahu enzymů ve slinách dochází k částečnému natrávení potravy. Sliny produkují velké a malé slinné žlázy, které jsou uložené mimo jiné pod jazykem, v oblasti uší nebo čelistí. Úkolem slin je i udržování ideální pH v ústní dutině – neutralizují kyseliny, čímž chrání zuby před vznikem zubního kazu.
Poloha ve spánku
Jestliže se ráno probudíte na polštáři mokrém od slin, může to být způsobené vaší polohou ve spánku a nic patologického za tím hledat nemusíte. Když spíte na zádech, je pravděpodobné, že většinu slin spolknete. Ovšem poloha na boku, nebo dokonce na břiše, nahrává k tomu, že při otevřených ústech se sliny vlivem gravitace dostanou na polštář.
Refluxní choroba jícnu
V některých případech ale za zvýšeným sliněním stojí onemocnění. Jedním z nich je refluxní choroba jícnu, která se jinak nejčastěji projevuje pálením žáhy po jídle. Mezi další výrazné příznaky patří i zvýšená tvorba slin, které nestíhá podrážděný jícen polykat. Někdy se může objevit také pocit překážky v jícnu, která nutí k častějšímu slinění.
Obstrukční spánková apnoe
Poměrně vážnou poruchou spánku je syndrom spánkové apnoe, kdy postižený člověk opakovaně přestává ve spánku dýchat. Protože se kvůli tomu často budí, probouzí se nevyspal a má snížený pracovní výkon. Průvodním příznakem může být i větší slinění, ranní buzení se se suchými ústy a bolestí v krku. Mezi rizikové faktory apnoe patří vyšší věk, onemocnění srdce, nadváha, užívání alkoholu či například kouření.
Vedlejší účinky léků
Zvýšené slinění mohou mít na svědomí i vedlejší účinky léků. Týká se to zejména užívání antibiotik, antipsychotik (na léčbu bipolární poruchy či schizofrenie) a léků používaných k léčbě Alzheimerovy choroby. Pokud k tomuto dojde, je třeba v užívání léčiv vytrvat a o další léčbě, případně její změně, se poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Trápí vás problém se zvýšeným sliněním?