Průlom v léčbě Alzheimerovy choroby: Nová studie zjistila, jaká je její pravděpodobná příčina

Někteří označují nález za průlom. Australská studie zkoumala nemoc pomocí myších modelů. Zjištění lékařů a odborníků, kteří se výzkumů účastnili, naznačují potencionální možnosti léčby a prevence neurodegenerativního stavu. Studiem hematoencefalické bariéry porozuměli vědci tomu, proč a jak vzniká tato choroba. Tématem Alzheimerovy choroby se zabývala studie pod vedením doktora Johna Mamo, Ph.D.

Postihuje části mozku

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní stav, který postihuje části mozku, které jsou spojené s pamětí, ale také myšlením a jazykem. Příznaky tohoto stavu se pohybují od mírné ztráty paměti až po neschopnost vést konverzaci a dezorientaci v prostředí. V rámci nemoci se vyskytují také časté změny nálad. Předchozí výzkum hovořil o tom, že různé faktory, jako je věk, rodinná anamnéza, strava a faktory prostředí se spojují, a pak ovlivňují riziko Alzheimerovy choroby.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Australští vědci, kteří v nedávné době provedli další výzkum, objevili ještě další skutečnost, která může být zodpovědná za rozvoj tohoto neurodegenerativního stavu. Hlavním autorem studie je doktor John Mamo, významný profesor a ředitel Curtin Helath Innovation Research Institute při Curtin University v Perthu v Austrálii. Podle něj je nejprve důležité porozumět tomu, co tuto nemoc skutečně způsobuje, což není doposud jasně prokázané. Potom můžeme najít nové příležitosti k prevenci a léčbě.

Vliv mají toxické komplexy

Studie, která byla provedena, ukázala, že přehnané množství potencionálně toxických tuk-protein v krvi může poškodit mikroskopické mozkové cévy zvané kapiláry. Následně látky prosakovat do mozku, což může způsobit zánět a smrt mozkových buněk. Koncentraci těchto toxických komplexů by mohli snížit změny ve stravování a dost možná také změny některých léků, které pacienti užívají. Díky snížení koncentrace toxických komplexů by mohlo dojít také ke snížení rizika Alzheimerovy choroby.

Dokonce by se mohla zpomalit progrese onemocnění poté, co již propuklo. Vědci při výzkumu pracovali s dvěma skupinami myší. Geneticky modifikovali zvířata v testovací skupině tak, aby jejich játra produkovala lidský amyloid-beta. Kontrolní skupina neměla žádné genetické modifikace. V průběhu času vědci podrobili obě skupiny testu kognitivních funkcí a zaznamenali odpovídající výsledky. Vědci zjistili, že když se amyloid-beta proteiny spojily s tuky a putovaly do mozku, narušily správné fungování kapilár.

Myslíte, že vědci objeví lék na Alzheimerovu chorobu?

Zdroj: Medicalnewstoday