Co by měl každý bezpodmínečně vědět o rakovině bez rozdílu věku a pohlaví aneb Proč je nejčastějším zabijákem

Rakovina je jednou z hlavních příčin úmrtí na naší planetě. V roce 2015 podlehlo této nemoci 8,8 milionu lidí. Vědci také varují, že kvůli nezdravému životnímu stylu, kterému holduje stéle více lidí, se výskyt rakoviny v příštích 20 letech zvýší o 70%. Nejčastějšími typy jsou rakovina plic, rakovina jater, kolorektální rakovina, rakovina žaludku a rakovina prsu. Věda však nestojí na místě a stále provádí nové výzkumy, aby se jejich technologie přiblížily vítězství nad touto nemocí.

Co je to rakovina?

Rakovina je onemocnění, při kterém buňky v našem organizmu neumírají přirozeně, ale začnou se nekontrolovatelně dělit a růst, čímž se tvoří maligní nádory. Výjimkou je leukémie, při které abnormální dělení krevních buněk vede ke zhoršené funkci krve.

K dnešnímu dni je známo více než 100 druhů rakoviny, které se klasifikují podle typu maligních buněk. Ty zpočátku rostou s jinými orgány a produkují hormony, které ovlivňují práci těla. Následně se šíří do dalších orgánů a tkání a ničí je. Rakovina je tedy extrémně nebezpečné onemocnění, které stále ještě není plně pochopeno. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Objev infekční povahy rakoviny

Jedním z nesmírně důležitých kroků vědy bylo objevení virové povahy některých typů rakoviny. Vědci odhadují, že čtvrtina případů je způsobena infekcemi, jako je lidský papilomavirus, viry hepatitidy, herpes simplex typu 8 a 4, bakterie Helicobacter pylori a paraziti schistosomy a opisthorchis. Existují však již vakcíny proti hepatitidě B a několika onkogenním kmenům papilomaviru, kterým se někdy říká „očkování proti rakovině“.

Vakcína proti kmenovým buňkám rakoviny

Kmenové buňky rakoviny má totiž v sobě každý. Jsou to buňky, které ještě neprošly diferenciací. Pravděpodobnost, že se stanou maligními nádory v různých orgánech nebo tkáních, závisí na rychlosti jejich obnovy. Proto se vědci snaží vymyslet tzv. vakcínu proti rakovině, která by zamezila špatnému směru jejich vývoje. Samotná vakcína kvůli složitosti tohoto onemocnění je stále v procesu. Experimenty na myších však ukázaly, že by v blízké budoucnosti již mohla být dostupná i pro lidi. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Léky cílené proti rakovině

Myšlenka o využití léků cílených k léčbě rakoviny znamená, že bylo nutné najít takové léky, které by měly neutrální účinek na zdravé buňky a zároveň by byly schopné ničit nebo alespoň inhibovat růst těch nádorových. Ukázalo se také, že s bakteriemi je snazší pracovat, jelikož rozdíl mezi mikroby a buňkami lidského těla je mnohem větší než rozdíl mezi těmi nádorovými a zdravými. Léčiva se ale objevila až na konci 20. století s rozvojem molekulární onkologie a nyní se používají jako jedna ze tří hlavních oblastí léčby rakoviny.

Zdroj: Emedicine Health