Vědci zjistili pravou příčinu roztroušené sklerózy. Ženy jsou náchylnější než muži

Roztroušená skleróza postihuje přibližně 2,5 milionu lidí na celém světě. Obvykle je diagnostikována ve věku 20–30 let.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Vědci z britské univerzity Exeter a kanadské univerzity v Albertě objevili defekt v mozkových buňkách, který je příčinou roztroušené sklerózy. Objevili i nástroj, kterým lze onemocnění vyléčit. Až dosud zůstávala příčina roztroušené sklerózy záhadou. Jisté bylo, že onemocnění napadá myelin, tukovou membránu, která chrání nervy v mozku a míše. To vede k poškození mozku, sníženému zásobování krví a patologickým změnám v těle. Příznaky mohou být různé: svalové křeče, problémy s pohybem, bolest, slabost, problémy s řečí.

Pomohli vzorky z mozku

Tým vědců z Británie a Kanady jako první provedl klinické a laboratorní studie vysvětlující, jak je u pacientů s roztroušenou sklerózou narušená mitochondriální funkce. Pomocí vzorků z lidského mozku zjistili, že protein Rab32, který je přítomen ve velkém množství v mozku pacientů s roztroušenou sklerózou, téměř úplně chybí ve zdravých mozkových buňkách.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Vědci díky studiím došli k závěru, že s proteinem Rab32 se část buňky, která ukládá vápník, dostane příliš blízko k mitochondriím. V důsledku zhoršené komunikace se mitochondrie začnou chovat nesprávně, což nakonec vede k dysfunkci mozkových buněk.

Chtějí tvrzení dokázat

Prozatím bohužel není jasné, co způsobuje příliv výše zmíněného proteinu. Vědci jsou však přesvědčení, že defekt způsobují struktury endoplazmatického retikula. Díky objevu však mohou vědce najít účinný prostředek k neutralizaci proteinu Rab32. Poté se jim buď podaří prokázat, že jde o jedinou příčinu roztroušené sklerózy nebo najdou další proteiny způsobující tuto poruchu.

iZdroj fotografie: Pixabay
Lidský mozek

Lék proti roztroušené skleróze pravděpodobně našli francouzští vědci. Lék, který je podávaný v injekci, by měl zabránit destrukci myelinu v buňkách. Látka obsažená ve vakcíně účinkuje na NMDA receptor, se kterým interaguje aktivátor srážení krve pomocí monoklonálních protilátek.

Zdroj: Studie MNT

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Zobrazit další články